Coprinellus micaceus

Úvodní stránka

Myko atlas - Coprinellus micaceus

Coprinellus micaceus (Bull.) Vilgalys, Hopple & Jacq. Johnson 2001

hnojník třpytivý

Systematika

Fungi
Basidiomycota
Agaricomycetes
Agaricales
Psathyrellaceae
Coprinellus

Synonyma

Coprinus micaceus (Bull.) Fr. 1838

Popis

Klobouk je široký 10–50 mm, nejprve vejčitý, vysoký 10–40 mm, výrazně rýhovaný, žlutohnědý, na povrchu s bělavými moučnými vločkami vela, později zvoncovitý nebo kuželovitý se zvlněným nebo roztřepeným okrajem, postupně, olysávající, tenký, rozpraskaný, se zdviženým okrajem.

Lupeny jsou husté, široké 3–8 mm, v raném mládí bělavé nebo světle okrové, rychle (fialově) šednoucí, nakonec téměř černé se světlým ostřím, roztékající se.

Třeň je válcovitý, 30–120 x 2–7 mm, dutý, na povrchu nejprve ojíněný (kaulocystidy), později lysý, bílý, hedvábně lesklý, na bázi mírně rozšířený.

Dužnina je tenká, křehká, u mladých plodnic bělavá. Vůně a chuť jsou nevýrazné. Plodnice příliš nepodléhají autolýze, v mladším stádiu je lze dokonce usušit. Ve stáří černají a rozpadají se, nevytváří však černou mazlavou kaši.

Výtrusný prach je černohnědý až černý.

Výtrusy jsou eliptické až vejčité, 7–10,5 x 4,5–7 µm, někdy s kuželovitou bází a uťatým vrcholem (mitrovité), tmavě rezavě hnědé; klíční pór je středový.

Výskyt

Vyrůstá často v bohatých skupinách nebo trsech, nejčastěji na pařezech či na tlejících kořenech u báze kmene listnatých stromů. Od května do listopadu, velmi hojně.

Možná záměna

Dosti podobné jsou hnojník kmenový (Coprinellus truncorum) a hnojník klamný (Coprinellus saccharinus), které nemají ojíněný třeň (absentují kaulocystidy). Rozdíly mohou být i ve tvaru či velikosti výtrusů, v barvě klobouku a vela, informace jsou však dosti rozporuplné. Vedou se spory, zda se jedná o platné samostatné druhy.

Taktéž dosti vzácný hnojník lesní (Coprinellus silvaticus) nemá na povrchu klobouku vločky vela.

Kuchyňské využití

Někdy uváděn jako jedlá houba, kterou však nelze kombinovat s alkoholem – má podobné účinky jako antabus. Většinou je považován za houbu nejedlou.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

	Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání