Coprinopsis friesii (Quél.) P. Karst. 1872
hnojník Friesův
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Psathyrellaceae Coprinopsis |
Synonyma
Coprinus friesii Quél. 1872
Coprinus rhombisporus P.D. Orton 1972
Popis
Klobouk je nejprve vejčitý, 3–8 mm vysoký a 2–6 mm široký, později parabolický nebo zvoncovitý, nakonec široce kuželovitý a široký až 15 mm, paprsčitě rozpraskaný. V mládí je bílý, s bílými, později s krémovými až světle okrovými vločkami vela, v dospělosti od okraje šednoucí.
Lupeny jsou husté, spíše úzké, nejprve bílé, později šedé až téměř černé, u třeně volné.
Třeň je válcovitý, 10–35 x 1–1,5 mm, bílý. Vyrůstá z bílého bazálního terčíku, kterým je přichycen k substrátu.
Dužnina je tenká, bělavá, průsvitná, bez vůně.
Výtrusný prach je černý.
Výtrusy jsou široce eliptické, někdy mírně kosočtverečné (mitrovité), 6,5–9,5 x 5,5–7,5 µm, se symetrickým klíčním pórem.
Hymeniální cystidy jsou víceméně válcovité, 50–100 x 15–30 µm, na konci někdy s výběžky nebo nepravidelně větvené. Hyfy vela jsou tlustostěnné, bohatě větvené. Bazidie jsou 4výtrusé. Přezky jsou přítomny.
 |
Výskyt
Roste od května do září na zbytcích trav, obvykle ve skupinách za vlhkého počasí, roztroušeně.
Možná záměna
Hnojník stonkový (Coprinopsis urticicola) má (pravděpodobně) trvale bílé vločky vela tvořené tenkostěnnými buňkami. Chybí přezky.
Hnojník (Coprinopsis pseudofriesii) má výrazněji zbarvené velum a žluté zbarvení buněk lze pozorovat i v mikroskopu.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
Nálezy
0066-2020-0056 (20.06.2020, Středočeský kraj)
