Cortinarius alcalinophilus Rob. Henry 1952
pavučinec vápnomilný
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Cortinariaceae Cortinarius |
Synonyma
Cortinarius fulgentissimus Reumaux 2003
Cortinarius fulgidus Reumaux & Ramm 2003
Cortinarius majusculus Kühner 1955
Cortinarius mirus Bidaud & Eyssart. 2003
Cortinarius xanthophylloides Reumaux 2004
Stručný popis
Klobouk je 40–100 (140) mm široký, nejprve polokulovitý, později sklenutý, nakonec ploše sklenutý, v mládí zářivě žlutý až oranžově (šafránově) žlutý, v dospělosti žlutohnědý, na temeni s tmavšími skvrnami či šupinkami. Pokožka klobouku je v mládí nebo za vlhka lepkavá. Pavučinka je bělavá nebo světle (citronově) žlutá.
Lupeny jsou spíše husté, úzké, nejprve (zářivě) žluté, nakonec oranžově hnědé.
Třeň je válcovitý, na bázi s hlízou, 40–100 x 10–25 (v hlíze široký až 30) mm, světle žlutý.
Dužnina je (chromově) žlutá. Vůně je nevýrazná, chuť nepříjemná.
Makrochemické reakce: KOH – na pokožce klobouku výrazně (krvavě) červená, v dužnině šedorůžová.
Výtrusy jsou mandlovité nebo citronovité, 9–11 x 5,5–6,5 µm, hrubě bradavčité.
Výskyt
Roste od srpna do listopadu, v listnatých lesích na vápnitých půdách, pod lískami, buky nebo duby.
Možná záměna
Podle Ludwig (2017) pravděpodobně není vzácný, často však zaměňovaný.
Pavučinec překrásný (Cortinarius splendens) roste na podobných stanovištích, s KOH na pokožce klobouku však reaguje olivově hnědě.
Pavučinec Meinhardův (Cortinarius meinhardii) roste pod jehličnany.
Kuchyňské využití
Je pravděpodobně nejedlý.
 |
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich
