Cortinarius arcuatorum Rob. Henry 1939
pavučinec fialovolemý
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Cortinariaceae Cortinarius |
Synonyma
Phlegmacium arcuatorum (Rob. Henry) M.M. Moser 1960
Stručný popis
Klobouk je 50–120 mm široký, nejprve polokulovitý s podehnutým okrajem, později sklenutý, nakonec plochý. Pokožka klobouku je za vlhka slizká, oranžově hnědá nebo růžově hnědá, někdy v mládí nafialovělá a zdobená bílými útržky závoje, v dospělosti lysá. Pavučinka je bílá.
Lupeny jsou spíše husté, v mládí světle fialové (lilákové), později šedivé s fialovým nádechem, nakonec rezavě hnědé.
Třeň je válcovitý, se širokou ohraničenou hlízou, 50–100 x 10–20 (v hlíze široký až 35) mm, bělavý, nafialovělý.
Dužnina je bělavá, slabě fialově mramorovaná. Vůně je nevýrazná, někdy slabě medová, ovocná nebo sladová. Chuť je nepříjemná, nahořklá.
Makrochemické reakce: KOH – podle Consiglio a kol. (2004) na pokožce klobouku i v dužnině růžová až červená, podle Ludwig (2017) nevýznačná.
Výtrusy jsou mandlovité až citronovité, 9–12 x 6–7 µm, středně až hrubě bradavčité.
Výskyt
Roste od srpna do října, vzácně, v listnatých lesích na vápnitých půdách, především pod buky, duby, habry a lískami.
Možná záměna
Pavučinec namodralý (Cortinarius dibaphus) roste především v jehličnatých lesích pod jedlemi. Tvoří menší plodnice, má nápadněji fialový třeň a méně výraznou hlízu na třeni.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Soop K. (2009): Cortinarius in Sweden, Twelfth revised edition, Mora |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
