Cortinarius citrinofulvescens M. M. Moser 2001
pavučinec citronově plavý
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Cortinariaceae Cortinarius |
Stručný popis
Klobouk je široký 20–40 mm (podle Knudsen, Vesterholt a kol. (2018) až 90 mm), nejprve polokulovitý, později ploše sklenutý, se širokým středovým hrbolkem, lysý nebo lehce šupinkatý, slabě hygrofánní, žlutý, uprostřed někdy s oranžovým odstínem nebo nahnědlý, nakonec oranžově hnědý. Okraj klobouku je v dospělosti rovný a zvlněný. Pavučinka je žlutá.
Lupeny jsou středně husté až řídké, nejprve bledě žluté až šafránově žluté, nakonec rezavě hnědé.
Třeň je směrem k bázi kyjovitě rozšířený, 30–80 x 5–12 (ve spodní části třeně široký až 20) mm, žlutý.
Dužnina je bělavá, nažloutlá, v bázi třeně oranžová. Vůně je silná, popisována jako ředkvová nebo ovocná, podle Hagara (2014) uváděna také jako zhasínající svíčka nebo rozpálené železo. Chuť je mírná nebo lehce svíravá, zemitá.
Makrochemické reakce: KOH – pokožka klobouku oranžová až červená, dužnina šedohnědá.
Výtrusy jsou široce eliptické až téměř kulovité, 6,5–8 x 6–7 µm, jemně až středně bradavčité.
Výskyt
Roste od srpna do října, spíše vzácně, především se smrky nebo jedlemi, podle Ludwig (2017) vzácně i pod borovicemi, od středních nadmořských výšek do hor.
Možná záměna
Pavučinec žlutoplavý (Cortinarius limonius) vytváří trochu větší plodnice a má výraznější ornamentiku výtrusů.
Pavučinec tufovitý (Cortinarius tophaceus) roste v listnatých, zejména bukových lesích.
Kuchyňské využití
Žádné. Pavučinec citronově plavý je mírně jedovatý.
 |
 |
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Soop K. (2009): Cortinarius in Sweden, Twelfth revised edition, Mora |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
