Cortinarius decipiens (Pers.) Fr. 1838
pavučinec zaniklý
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Cortinariaceae Cortinarius |
Synonyma
Cortinarius sertipes Kühner 1955
Stručný popis
Klobouk je 10–40 mm široký, nejprve kuželovitý nebo zvoncovitý, později plochý, často s výraznou centrální bradavkou. Pokožka klobouku je hygrofánní, za vlhka tmavě šedohnědá, na temeni někdy téměř černá, při okraji s bělavými zbytky závoje, za sucha až šedookrová.
Lupeny jsou spíše řídké, v mládí žlutohnědé nebo světle šedohnědé, někdy s modrým odstínem, na ostří světlejší.
Třeň je válcovitý, 30–60 x 2–5 mm, šedohnědý, v horní části v mládí někdy šedomodrý, pokrytý pomíjejícím bělavým závojem, který na třeni může vytvářet nepravidelné pásování.
Dužnina je v barvě plodnice. Vůně je nevýrazná nebo slabě ředkvová. Chuť je mírná.
Makrochemické reakce: KOH – podle Consiglio a kol. (2006) na pokožce klobouku hnědočerná. NaOH – podle Soop (2009) bez význačnější reakce.
Výtrusy jsou eliptické, 8–10 x 5–6 µm, středně bradavčité.
Výskyt
Roste v září a říjnu, roztroušeně, v lesích i mimo les, pod listnatými stromy, především pod vrbami, břízami nebo osikami.
Možná záměna
Podobný pavučinec zaniklý černavý (Cortinarius decipiens var. atrocoeruleus) má podle Holec a kol. (2012) větší plodnice, klobouk s nevýrazným hrbolem, vůni po cedrovém dřevu a menší výtrusy (7–8,5 x 5–5,5 µm).
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Soop K. (2009): Cortinarius in Sweden, Twelfth revised edition, Mora |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Bona L. M. G. (1994): El género Cortinarius |
