Cortinarius largus

Cortinarius largus Fr. 1838

pavučinec masitý

Systematika

Stručný popis

Klobouk je 50–120 mm široký, nejprve polokulovitý s podehnutým okrajem, později sklenutý, nakonec plochý. Pokožka klobouku je za vlhka slizká, v mládí šedofialová, při okraji zřetelně fialová, od středu postupně šedohnědá. Pavučinka je bledě fialová.

Lupeny jsou husté, v mládí fialové nebo šedofialové, od třeně postupně šedookrové, nakonec rezavě hnědé.

Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 50–100 x 15–25 (na bázi široký až 35) mm, bílý nebo nafialovělý, později šednoucí až hnědookrový, pokrytý řídkými ± bledě nafialovělými vlákny závoje.

Dužnina je v mládí bílá nebo nafialovělá. Vůně je nevýrazná. Chuť je mírná.

Makrochemické reakce: KOH – na pokožce klobouku červenooranžová, dužnina bez reakce nebo nažloutlá.

Výtrusy jsou mandlovité, 9,5–11,5 x 5,5–6,5 µm, středně až hrubě bradavčité.

Výskyt

Roste od července do října, roztroušeně, v listnatých lesích pod buky, duby, lískou i jinými listnáči.

Možná záměna

Pavučinec měnlivý (Cortinarius variicolor) roste spíše pod jehličnany. Voní zemitě.

Vzácný pavučinec olovově fialový (Cortinarius lividoviolaceus) má na klobouku i na třeni sytě fialové odstíny. Voní nasládle.

Kuchyňské využití

Podle Antonín (2006) nebo Fellner (2016) je jedlý, podle Holec a kol. (2012) nejedlý.

Autorství obrázků: Oldřich Jindřich

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Soop K. (2009): Cortinarius in Sweden, Twelfth revised edition, Mora
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Bona L. M. G. (1994): El género Cortinarius
	Orton P. D. (1955): Cortinarius I
	Kauffman C. H. (1932): Cortinarius, North American Flora, Volume10, Part 5, The New York Botanical Garden

Nálezy

  0071-2019-0534 (07.10.2019, Středočeský kraj)