Cortinarius sanguineus (Wulfen) Gray 1821
pavučinec krvavý
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Cortinariaceae Cortinarius |
Synonyma
Agaricus sanguineus Wulfen 1781
Agaricus sanguineus var. sanguineus Wulfen 1781
Cortinarius puniceus P.D. Orton 1958
Dermocybe punicea (P.D. Orton) M.M. Moser 1974
Dermocybe sanguinea (Wulfen) Gray
Popis
Klobouk je široký 10–40 mm, v mládí polokulovitý, později sklenutý až plochý se zvlněným okrajem a tupým středovým hrbolkem, karmínově až krvavě červený, na středu někdy tmavší, suchý, jemně vláknitý až plstnatý.
Lupeny jsou spíše řídké, obdobně zbarvené jako klobouk nebo trochu tmavší, ve stáří rezavě hnědé, u třeně vykrojené a zoubkem sbíhavé.
Třeň je válcovitý, 30–60 x 3–8 mm, směrem k bázi mírně rozšířený, vláknitý, červený, někdy narůžovělý nebo nažloutlý, na bázi oranžově plstnatý. V mládí je spojen s okrajem klobouku rychle mizející karmínově červenou pavučinkou.
Dužnina je tenká, červená nebo nafialovělá. Vůně je nevýrazně zatuchle ředkvová (uváděna i jako mrkvová, jako uskladněné brambory nebo cedrové dřevo). Chuť je slabě ředkvová nebo nahořklá.
Makrochemické reakce: KOH – na pokožce klobouku i v dužnině (karmínově) černá.
Výtrusný prach je rezavě hnědý.
Výtrusy jsou eliptické, 6–8,5 x 4–5,5 µm, jemně (bradavčitě) zdrsnělé.
Ostří lupenů je sterilní, cheilocystidy jsou kyjovité.
 |
Výskyt
Roste od srpna do října, nehojně ve vlhčích jehličnatých lesích (smrk, jedle, borovice), obvykle ve vlhkém mechu (rašeliníku).
Možná záměna
Zaměnitelný s jinými obdobně zbarvenými pavučinci, včetně pavučince plyšového (Cortinarius orellanus), které ale mají pokožku klobouku, třeň a někdy i lupeny spíše rezavě hnědé, skořicové nebo hnědooranžové. Pro pavučinec krvavý (Cortinarius sanguineus) je charakteristické karmínově červené zbarvení celé plodnice.
Pavučinec krvavočervený (Cortinarius anthracinus) má hygrofánní klobouk s černými či olivovými odstíny. Chybí cheilocystidy.
Pavučinec začarovaný (Cortinarius vitiosus) je na bázi třeně růžově, nikoli oranžově plstnatý. Někdy (např. dle Ludwig (2017)) je uváděn jen jako varieta pavučince krvavého.
Kuchyňské využití
Ve starší české houbařské literatuře býval někdy uváděn jako jedlá houba, ke sběru jej však v žádném případě nelze doporučit.
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Poznámky k systematice
V literatuře (také např. v mycobank) je někdy uváděn jako samostaný druh pavučinec granátový (Cortinarius puniceus P.D. Orton 1958), jindy (např. dle indexfungorum nebo Ludwig (2017)) je synonymizován s pavučincem krvavým. Pro účely tohoto atlasu se ztotožníme s jednodušší druhou variantou. U pavučince granátového je zmiňován růst pod listnáči a užší výtrusy.
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Soop K. (2009): Cortinarius in Sweden, Twelfth revised edition, Mora |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Bona L. M. G. (1994): El género Cortinarius |
|
Orton P. D. (1958): Cortinarius II |
|
Kauffman C. H. (1932): Cortinarius, North American Flora, Volume10, Part 5, The New York Botanical Garden |
Nálezy
0066-2020-0106 (15.08.2020, Středočeský kraj)
0013-2018-0019 (15.08.2018, Středočeský kraj)
