Cortinarius scaurotraganoides Rob. Henry ex Rob. Henry 1986
pavučinec vybledlý
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Cortinariaceae Cortinarius |
Stručný popis
Klobouk je široký 30–80 mm, nejprve polokulovitý, brzy sklenutý až ploše sklenutý, nehygrofánní, v mládí pokrytý vláknitým šedobělavým závojem, postupně olysávající, za vlhka mírně lepkavý, krémový, světle šedý, někdy s modravými odstíny. Okraj klobouku je v mládí spojen s třeněm bohatou bělavou pavučinkou.
Lupeny jsou spíše husté, okrově hnědé, podle Calledda a kol. (2021) někdy nafialovělé.
Třeň je válcovitý, 30–80 x 10–20 mm, na bázi s výraznou, až 35 mm širokou hlízou, na povrchu na bělavém až krémovém podkladu hustě pokrytý bělavým vlákněním.
Dužnina je pevná, mramorovaná, na vrcholu třeně někdy modrofialová, v klobouku okrová, na bázi třeně šafránová až rezavě okrově hnědá. Vůně je silná, podobná vůni pavučince kozlího (Cortinarius traganus). Chuť je nevýrazná nebo nahořklá.
Výtrusný prach je rezavě hnědý.
Výtrusy jsou elipsoidní až mírně mandlovité, 7–10 x 4,5–5,5 ?m, jemně bradavčité.
Výskyt
Roste od srpna do října, především ve Středomoří, pod duby, výjimečně pod habry nebo buky.
Možná záměna
Třeněm s výraznou hlízou připomíná druhy podrodu Phlegmacium, ale zpravidla je řazen do podrodu Telamonia.
Dosti podobný a podobně vonící pavučinec kozlí (Cortinarius traganus) je výrazněji fialový a roste pod jehličnany.
Ve Středomoří roste Cortinarius chevassutii, podobně zbarvený a také s výraznou hlízou, má však méně bohatý závoj, krémově bílou dužninu a postrádá výraznější vůni.
Kuchyňské využití
Nejedlý druh.
