Cortinarius venetus (Fr.) Fr. 1838
pavučinec žlutozelený
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Cortinariaceae Cortinarius |
Stručný popis
Klobouk je 30–60 mm široký, nejprve polokulovitý, později sklenutý. Pokožka klobouku je slabě hygrofánní, olivově hnědý, při zasychání žlutoolivový, jemně plstnatě vláknitá, olysávající. Pavučinka je žlutá, našedlá.
Lupeny jsou v mládí žlutoolivové.
Třeň je válcovitý, 40–80 x 5–10 mm, v mládí žlutoolivový, později od báze reznoucí.
Dužnina je žlutoolivová. Vůně je nevýrazná nebo mírně ředkvová. Chuť je mírná nebo nahořklá.
Makrochemické reakce: KOH – podle Knudsen, Vesterholt a kol. (2018) na pokožce klobouku i v dužnině červená až hnědočervená.
Exsikát má žlutozelenohnědý klobouk, světlý žlutohnědý třeň, olivově hnědé lupeny a žluté mycelium.
Výtrusy jsou široce eliptické až téměř kulaté, 6–7,5 x 5,5–6 µm, hrubě bradavčité.
Výskyt
Roste od srpna do října, především pod jehličnany (smrk, borovice, jedle), někdy i pod listnáči (buk, lípa). Upřednostňuje vápnité půdy.
Možná záměna
Pavučinec olivově žlutý (Cortinarius subtortus) voní pryskyřičně (cedrové dřevo) a na ostří i na ploše lupenů lze nalézt výrazné cystidy inkrustované žlutými zrníčky.
Pavučinec raný (Cortinarius colymbadinus) má mandlovité výtrusy.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
 |
 |
 |
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Soop K. (2009): Cortinarius in Sweden, Twelfth revised edition, Mora |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Bona L. M. G. (1994): El género Cortinarius |
|
Orton P. D. (1958): Cortinarius II |
Nálezy
0071-2020-0257 (28.09.2020, Jihočeský kraj)
