Crepidotus caspari Velen. 1926
trepkovitka hlínolupenná
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Inocybaceae Crepidotus |
Synonyma
Crepidotus lundellii Pilát 1936
Popis
Klobouk je široký 5–30 mm, vějířovitý, horní částí nebo bokem připojený k substrátu, bílý, později krémový nebo našedlý a mírně hygofánní, v mládí plstnatý.
Lupeny jsou středně husté až prořídlé, s hojnými lupénky, nejprve bílé, postupně od středu klobouku okrové, ale bez růžových odstínů.
Třeň v dospělosti chybí, nepatrný náznak se objevuje jen u nejmladších plodnic.
Dužnina je tenká, bělavá, poměrně houževnatá. Vůně je dle Hagara (2014) někdy slabě ředkvová, chuť lehce moučná.
Výtrusný prach je hnědorůžový.
Výtrusy jsou oválné, někdy až mandlovité, 6–8,5 x 4–5,5 ?m, průsvitné, s nevýraznou ornamentikou připomínající spíše mramorování.
Bazidie jsou 4výtrusé. Cheilocystidy jsou velmi variabilní, válcovité, kyjovité, někdy i lahvovité s náznakem hlavičky.
Výskyt
Roste za příznivých podmínek celoročně, místy hojně, především na tlejících větvičkách listnáčů, někdy i na zbytcích bylin.
Možná záměna
Pro správné určení je vždy třeba nález mikroskopovat. Druhově charakteristické jsou oválné výtrusy s nevýraznou ornamentikou a variabilní cheilocystidy. Důležitým znakem jsou lupeny bez růžových odstínů.
Ve stejném prostředí na obdobných substrátech roste makroskopicky velmi podobná trepkovitka Cesatiho (Crepidotus cesatii), má však téměř kulovité výtrusy se zřetelnou ornamentikou tvořenou izolovanými bradavkami.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
Nálezy
0066-2023-0384 (17.11.2023, Středočeský kraj)
0066-2023-0348 (01.11.2023, Praha)
0066-2021-0332 (19.12.2021, Středočeský kraj)
