Crepidotus caspari

Úvodní stránka

Myko atlas - Crepidotus caspari

Crepidotus caspari Velen. 1926

trepkovitka hlínolupenná

Systematika

Fungi
Basidiomycota
Agaricomycetes
Agaricales
Inocybaceae
Crepidotus

Synonyma

Crepidotus lundellii Pilát 1936

Popis

Klobouk je široký 5–30 mm, vějířovitý, horní částí nebo bokem připojený k substrátu, bílý, později krémový nebo našedlý a mírně hygofánní, v mládí plstnatý.

Lupeny jsou středně husté až prořídlé, s hojnými lupénky, nejprve bílé, postupně od středu klobouku okrové, ale bez růžových odstínů.

Třeň v dospělosti chybí, nepatrný náznak se objevuje jen u nejmladších plodnic.

Dužnina je tenká, bělavá, poměrně houževnatá. Vůně je dle Hagara (2014) někdy slabě ředkvová, chuť lehce moučná.

Výtrusný prach je hnědorůžový.

Výtrusy jsou oválné, někdy až mandlovité, 6–8,5 x 4–5,5 ?m, průsvitné, s nevýraznou ornamentikou připomínající spíše mramorování.

Bazidie jsou 4výtrusé. Cheilocystidy jsou velmi variabilní, válcovité, kyjovité, někdy i lahvovité s náznakem hlavičky.

Výskyt

Roste za příznivých podmínek celoročně, místy hojně, především na tlejících větvičkách listnáčů, někdy i na zbytcích bylin.

Možná záměna

Pro správné určení je vždy třeba nález mikroskopovat. Druhově charakteristické jsou oválné výtrusy s nevýraznou ornamentikou a variabilní cheilocystidy. Důležitým znakem jsou lupeny bez růžových odstínů.

Ve stejném prostředí na obdobných substrátech roste makroskopicky velmi podobná trepkovitka Cesatiho (Crepidotus cesatii), má však téměř kulovité výtrusy se zřetelnou ornamentikou tvořenou izolovanými bradavkami.

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha