Crepidotus variabilis (Pers.) P. Kumm. 1871
trepkovitka měnlivá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Inocybaceae Crepidotus |
Popis
Klobouk je široký 5–30 mm, nejprve sklenutý s podehnutým okrajem, později vějířovitý, horní částí nebo bokem připojený k substrátu, bílý, později někdy nažloutlý, v mládí (hedvábně) plstnatý.
Lupeny jsou spíše řídké, v mládí bílé, později světle (lososově) okrové až skořicově hnědé, s bělavým ostřím.
Třeň v dospělosti chybí, nepatrný náznak se objevuje jen u nejmladších plodnic.
Dužnina je tenká, bělavá, bez vůně.
Výtrusný prach je okrově růžový.
Výtrusy jsou oválné, 5,5–7 x 2,5–4 ?m, průsvitné, jemně bradavčité.
Chelocystidy jsou hojné, dosti variabilní, vakovité, válcovité, vřetenovité, někdy větvené.
Výskyt
Roste za příznivých podmínek celoročně, hojně, obvykle ve skupinách, na dřevě listnáčů (dub, buk, habr, lípa, bříza aj.), výjimečně jehličnanů (smrk, borovice), někdy i na zbytcích bylin. Saprotrof.
Možná záměna
Pro správné určení je vždy třeba nález mikroskopovat. Druhově charakteristické jsou oválné, jemně ornamentované výtrusy.
Velmi podobná trepkovitka hlínolupenná (Crepidotus caspari) má o něco větší výtrusy a lupeny bez růžových odstínů.
Trepkovitka Cesatiho (Crepidotus cesatii) má téměř kulovité výtrusy.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich, Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
Nálezy
0066-2023-0087 (18.02.2023, Středočeský kraj)
0071-2021-0313 (17.11.2021, Středočeský kraj)
0071-2018-0105 (26.12.2018, Středočeský kraj)
