Cystoderma carcharias

Úvodní stránka

Myko atlas - Cystoderma carcharias

Cystoderma carcharias (Pers.) Fayod 1889

zrnivka žraločí

Systematika

Fungi
Basidiomycota
Agaricomycetes
Agaricales
Agaricaceae
Cystoderma

Synonyma

Lepiota carcharias (Pers.) P. Karst. 1879

Popis

Klobouk je široký 20–60 mm, nejprve oble kuželovitý nebo zvoncovitý, později sklenutý až plochý, obvykle se středovým hrbolem, bělavý, krémový nebo našedlý, často s růžovým odstínem, zrnitý, někdy radiálně vrásčitý, v mládí na okraji ověšený bělavými zbytky vela.

Lupeny jsou husté, bílé až krémové, u třeně vykrojené, připojené.

Třeň je válcovitý, 30–80 x 3–8 mm, směrem k bázi rozšířený, v barvě klobouku, pod výrazným prstenem šupinatý, v horní části vločkatý.

Dužnina je bělavá. Vůně je zatuchlá. Chuť je mírná, avšak nepříjemná.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou oválné, 4–6 x 3–4 µm, amyloidní.

Výskyt

Roste od července do listopadu, hojně, obvykle ve skupinách, především v jehličnatých lesích, zejména ve smrčinách, ale i pod borovicemi nebo modříny, méně často v lesích smíšených. Upřednostňuje humózní půdy.

Možná záměna

Zrnivka žraločí klamná (Cystoderma carcharias var. fallax), někde uváděná jako samostatný druh, je zbarvena rezavě okrově.

Velmi podobná může být bílá forma zrnivky dlouhovýtrusé (Cystoderma jasonis), má však nevýrazný prsten a větší výtrusy.

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich

Poznámky k systematice

Česky také cystokožka (bedla) žraločí.

Literatura

	Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání