Cystolepiota seminuda (Lasch) Bon 1976
bedla polonahá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Agaricaceae Cystolepiota |
Synonyma
Lepiota seminuda (Lasch) P. Kumm. 1871
Popis
Klobouk je široký 5–25 mm, nejprve polokulovitý nebo zvoncovitý, později sklenutý až téměř plochý, v mládí hustě pokrytý bělavými až krémovými, na temeni někdy narůžovělými jemnými vločkami, jakoby pomoučený. Pomíjejícími cípy závoje je v mládí ověšen i okraj klobouku.
Lupeny jsou bělavé nebo nažloutlé, s hojnými lupénky, u třeně volné.
Třeň je válcovitý, 10–50 x 1–3 mm, ve spodní části často zprohýbaný, v mládí s hustými bělavými vločkami, postupně olysávající (vločky lze i setřít) a zejména ve spodní části narůžovělý nebo nahnědlý. Bez prstenu.
Dužnina je tenká, bělavá, v bázi třeně hnědorůžová. Chuť i vůně jsou nevýrazné.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou elipsoidní, 3,5–5 x 2–3 µm, hladké.
Cheilocystidy chybí.
Výskyt
Roste od července do října, dosti hojně, zejména v listnatých a smíšených lesích, v parcích nebo křovinách, obvykle z bohaté vrstvy tlejícího opadu.
Možná záměna
Podobná a vzácnější bedla Hetierova (Cystolepiota hetieri) má delší výtrusy. Její plodnice při otlačení reznou.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
Gerault A. (2005): Agaricales, version 2.1 |
|
M. Candusso, G. Lanzoni (1990): Lepiota s.l., Fungi Europaei 4, Italia |
Nálezy
0066-2024-0198 (27.09.2024, Středočeský kraj)
0071-2022-0159 (09.09.2022, Středočeský kraj)
0071-2020-0381 (28.10.2020, Středočeský kraj)
0066-2020-0167 (07.10.2020, Praha)
0066-2018-0081 (11.09.2018, Praha)
