Fomitopsis pinicola (Sw.) P. Karst. 1881
troudnatec pásovaný
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Polyporales Fomitopsidaceae Fomitopsis |
Synonyma
Fomes albus (Lázaro Ibiza) Sacc. & Trotter 1925
Fomes cinnamomeus (Trog) Sacc. 1888
Fomes lychneus Lázaro Ibiza 1916
Fomes marginatus (Pers.) Fr. 1874
Fomes pini-halepensis Pat. 1897
Fomes pinicola (Sw.) Cooke 1885
Fomes subungulatus Murrill 1908
Fomes thomsonii (Berk.) Cooke 1885
Fomes ungulatus (Schaeff.) Sacc. 1879
Fomitopsis subungulata (Murrill) Imazeki 1943
Popis
Plodnice jsou víceleté, kloboukaté, bokem (bez třeně) přirostlé k substrátu, méně často polorozlité. Sousední klobouky často vzájemně srůstají. Mladé plodnice (zvláště za vlhka) mohou vylučovat čiré kapky tekutiny (gutace).
Klobouk je polokruhovitý, konzolovitý, někdy kopytovitý, 50–300 (400) mm široký, až 100 mm tlustý. Na horní straně pásovaný, k okraji ztenčený, se zaoblenou hranou. Povrch je nejprve bělavý či pleťový, později žlutohnědý, červenohnědý, hnědý, v nejstarších částech uprostřed až černý, tvrdý, zprvu lesklý, později většinou matný.
Rourky jsou bělavé, krémové nebo nažloutlé, vrstevnaté, v jedné vrstvě 2–10 mm vysoké, s velmi drobnými, krémovými nebo nažloutlými póry s hustotou 3–6 na mm.
Dužnina je dřevnatá, korkovitá, žlutohnědá. Vůně a chuť jsou nevýrazně nakyslé.
Výtrusný prach je bělavý nebo nažloutlý.
Výtrusy jsou oválné až válcovité, 6–9 x 3,5–4,5 ?m.
Výskyt
Plodnice nacházíme po celý rok na živých i rozkládajících se kmenech (pařezech) jehličnatých i listnatých stromů (smrk, buk, bříza, ovocné stromy). Je velmi hojný a ve smrkových kulturních lesích může způsobovat značné škody. Způsobuje hnědou kostkovitou hnilobu dřeva.
Plodnice po většinu roku zůstávají sterilní, výtrusy se vytváří jen v krátkém období v předjaří nebo časně zjara
Možná záměna
Troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius) roste na listnáčích, má šedohnědý povrch klobouku, výrazně větší výtrusy a světle mramorované, drobivé jádro.
Vzácný troudnatec růžový (Fomitopsis rosea) má narůžovělé póry.
Vzácný troudnatec lékařský (Fomitopsis officinalis) parazituje na modřínech.
Kuchyňské využití
Je nejedlý.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš, Oldřich Jindřich
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
Bernichia A. (2005): Polyporaceae, Edizioni Candusso, Italia |
Nálezy
0066-2023-0282 (21.09.2023, Ústecký kraj)
