Ganoderma lucidum (Curtis) P. Karst. 1881
lesklokorka lesklá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Polyporales Ganodermataceae Ganoderma |
Popis
Plodnice jsou jednoleté, kloboukaté.
Klobouk je 30–200 mm široký, vějířovitý nebo oválný, soustředně zbrázděný, hrbolkatý, velmi lesklý, v mládí žlutý až žlutookrový, od středu postupně rezavě červenohnědý, růstová zóna na okraji je krémová.
Rourky jsou nejprve bělavé, později okrové až okrově hnědé, s drobnými póry s hustotou 4–5 na mm.
Třeň je obvykle postranní nebo excentrický, uzlinatě válcovitý, lesklý, tmavě kaštanový až purpurově černý. Výjimečně třeň chybí.
Dužnina je velmi tuhá, korkovitá, bělavá, později hnědnoucí.
Výtrusný prach je rezavě hnědý.
Výtrusy jsou oválné, žlutohnědé, 7–11 x 6–7 ?m, jemně bradavčité.
Výskyt
Saproparazit. Roste nehojně na bázi kmenů, na pařezech a kořenech listnatých stromů, především dubů, výjimečně i na jehličnanech. Upřednostňuje teplejší oblasti. Vegetační období je květen až říjen, ale starší plodnice můžeme nalézt i v zimě.
Možná záměna
Lesklokorka jehličnanová (Ganoderma carnosum) je tmavší, má o něco větší a výrazněji ornamentované výtrusy a roste zejména na dřevě smrků. Podle Holec a kol. (2017) se však ukazuje, že lesklokorka jehličnanová a lesklokorka lesklá mohou představovat jediný, velmi proměnlivý druh. Nasvědčuje tomu existence přechodných forem a genetické analýzy.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Poznámky
V tradiční asijské medicíně vyhlášená léčivá houba reishi je s lesklokorkou lesklou blízce příbuzná, léčivé účinky jsou pravděpodobně velmi podobné. V současnosti je houba pěstována i průmyslově.
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
Bernichia A. (2005): Polyporaceae, Edizioni Candusso, Italia |
|
Kosina C. (1991): Houba nesmrtelnosti - Ling Chih, |
Nálezy
0071-2025-0040 (29.09.2025, Středočeský kraj)
0066-2023-0198 (22.06.2023, Ústecký kraj)
