trámovka trámová
Gloeophyllum trabeum (Pers.) Murrill 1908
Systematika
|
Říše:
houby (Fungi) Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota) Třída: rouškaté (Agaricomycetes) Řád: trámovkotvaré (Gloeophyllales) Čeleď: trámovkovité (Gloeophyllaceae) Rod: trámovka (Gloeophyllum) |
Stručný popis
Plodnice jsou jednoleté i víceleté, kloboukaté nebo polorozlité, obvykle bokem přirostlé k substrátu, někdy však i zcela rozlité. Jednotlivé plodnice mohou být uspořádány v řadách vedle sebe a často vzájemně srůstají.
Klobouk je široký 20–80 mm, polokruhovitý nebo vějířovitý, na svrchní straně matně šedohnědý až černohnědý, hrbolatý. Přirůstající okraj je bělavý nebo krémový.
Rourky jsou zprvu při okraji klobouku okrouhlé, postupně protažené až labyrintické, krémové, okrové až rezavě hnědé.
Dužnina je v mládí dosti měkká, v dospělosti a v suchém stavu korkovitá, rezavě hnědá.
Výtrusy jsou válcovité, 6,5–10 x 2,5–4 µm, průsvitné, hladké, neamyloidní.
Výskyt
Roste nehojně na mrtvém dřevu jehličnanů i listnáčů. Stejně jako jiné trámovky dobře snáší vysoké teploty a relativní sucho.
Možná záměna
Anýzovník vonný (Gloeophyllum odoratum) má rouško bez protažených pórů a mladé plodnice voní po anýzu. Česky také trámovka vonná.
Trámovka plotní (Gloeophyllum sepiarium) a trámovka jedlová (Gloeophyllum abietinum) mají v dospělosti hymenium tvořené silnostěnnými lištami připomínajícími lupeny.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Bernichia A. (2005): Polyporaceae, Edizioni Candusso, Italia |
