slizopórka borová

slizopórka borová

Gloeoporus taxicola (Pers.) Gilb. & Ryvarden 1985

Systematika

Synonyma

Caloporus taxicola (Pers.) Ryvarden 1973
Meruliopsis taxicola (Pers.) Bondartsev 1959
Poria taxicola (Pers.) Bres. 1897
Xylomyzon pulchrum Pers. 1825

Stručný popis

Plodnice jsou jednoleté, rozlité, obtížně oddělitelné od substrátu, za čerstva pružné, po zaschnutí křehké. Tvoří nápadné, někdy dosti rozsáhlé povlaky o tloušťce 1–3 mm. Sterilní okraj je bílý, plstnatý až vláknitý, na šikmých substrátech může výjimečně vytvářet náznak klobouku.

Hymenium je narůžověle okrové, hnědooranžové až červenohnědé, nejprve téměř hladké, s drobnými jamkami, postupně poroidní, s hustotou 2–4 póry na mm.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou zahnuté (alantoidní), 3–6 x 1,5–2 µm, tenkostěnné, hladké, průsvitné, neamyloidní.

Výskyt

Roste roztroušeně, od jara do zimy, na tlejících kmenech a větvích borovic, výjimečně smrků. V přirozených borových lesích, např. na blatech, je místy hojná.

Možná záměna

Charakteristickými znaky jsou rozlité plodnice s kontrastním bílým okrajem a růst na borovicích.

Pórnatka purpurová (Ceriporia purpurea) roste na dřevě listnáčů.

Velmi vzácná pórnatka Bresadolova (Ceriporia bresadolae) roste také na borovicích, má však výtrusy obvykle delší než 6 µm.

Kuchyňské využití

Je nejedlá.

Autorství obrázků: Oldřich Jindřich, Petr Souček

Poznámky k systematice

Česky také pórnovitka borová, dřevokaz borový.

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Bernichia A. (2005): Polyporaceae, Edizioni Candusso, Italia

Nálezy

  0087-2022-0003 (14.01.2022, Praha)