ADMINS.CZ Virtis s.r.o. Subway
 

Gyromitra esculenta

Gyromitra esculenta (Pers.) Fr. 1849

ucháč obecný

Systematika

Fungi
Ascomycota
Pezizomycetes
Pezizales
Discinaceae
Gyromitra

Popis

Plodnice je tvořena přeměněným apotheciem. Je rozdělena na klobouk a třeň.

Klobouk je široký 30–100 mm, nepravidelně kulovitý s mozkovitě zprohýbanými laloky, hnědý nebo kaštanově hnědý, ve stáří někdy téměř černý, spodní částí částečně přirostlý ke třeni. Výtrusorodá vrstva (rouško) je na svrchní straně klobouku.

Třeň je nepravidleně válcovitý nebo kyjovitý, 30–80 x 20–50 mm, jamkatý až brázditý. Jeho povrch je jemně vločkatý. Má bílou barvu, v chladnu a za vlhka je načervenalý.

Dužnina je tenká, křehká, chrupavčitá či voskovitá, nepravidelně dutá, bělavá. Chuť i vůně jsou příjemně houbové.

Výtrusný prach je bělavý.

Výtrusy jsou eliptické, 16–24 x 8–12 µm, bezbarvé, hladké, s 1–2 olejovitými kapkami u pólů.

Výskyt

Roste nepříliš hojně v březnu až květnu v jehličnatých lesích, na písčitých půdách, zvláště pod borovicemi. Najdeme jej často ve skupinách u cest, na holé půdě nebo v mechu a jehličí, kolem pařezů a kořenů a také v místech, kde se zpracovává dřevo, na zbytcích kůry a na spáleništích.

Možná záměna

Ucháč obecný (Gyromitra esculenta) se nejvíce podobá ucháči obrovskému (Gyromitra gigas), který bývá statnější, roste spíše pod listnáči a má klobouk zbarvený spíše medově žlutohnědě, s minimem rezavých odstínů. Odlišná je i velikost a rozmístění kapek ve výtrusech a ucháč obrovský má na koncích výtrusů nápadné výrůstky.

Ucháč čepcovitý (Gyromitra infula) má obvykle také červenohnědý klobouk jako ucháč obecný, vyskytuje se však na podzim, obvykle ve smrkových lesích, a jeho obvykle málo zprohýbaný klobouk je tvořen dvěma až třemi cípy.

V některých publikacích najdeme ucháč Bubákův (Gyromitra bubakii), pravděpodobně se však jedná jen o velkovýtrusou varietu ucháče obecného.

Méně zkušený houbař by mohl ucháče zaměnit i za smrže (rod Morchella), které však mají klobouk jamkatý, nikoliv mozkovitě zprohýbaný.

Toxicita

Ucháč obecný byl dlouho masově konzumován, dokonce byl v našich zemích i tržní houbou. Rovněž v ostatních částech Evropy, kde se tradičně jedí divoce rostoucí houby, byl považován za dobrou jedlou houbu a byl konzumován. V současné době u nás mezi tržní ani jedlé houby nepatří, byť je jeho jedovatost a její příčina stále diskutována. V některých zemích je povoleno jej prodávat s výrazným varováním pro případné zákazníky.

Již cca sto let jsou známé otravy po ucháči obecném, které mají průběh podobný jako otravy faloidní (muchomůrkou zelenou a jejími příbuznými). Po latenční době 5–10 hodin se dostaví nevolnost, zvracení, bolest hlavy, v pokročilém stadiu otravy pak dochází k selhání krevního oběhu, k otoku mozku, objeví se žloutenka a u nejtěžších případů dochází k úmrtí v důsledku jaterního kómatu.

Toxiny zůstávaly dlouho záhadou. Otravy byly zaznamenány častěji ke konci růstového období ucháče, takže vznikla hypotéza, že jsou způsobeny starými plodnicemi, které byly druhotně napadeny bakteriemi a plísněmi při rozkladných procesech.

V současnosti je za hlavní toxickou látku, odpovědnou za otravy, považován gyromitrin (N-metyl-N-formylhydrazon). Jde o těkavou, ve vodě rozpustnou látku, která se v těle hydrolyzuje na vysoce toxický metylhydrazin, který je zároveň karcinogenní. Obsah gyromitrinu v plodnicích značně kolísá, zároveň sušením a varem jeho obsah řádově klesá, až na jednotky či desetiny procenta původního obsahu.

Přestože v otázce původu otrav není ani dnes zcela jasno, nelze v žádném případě doporučit ucháč obecný ke konzumaci a je nutné ho považovat za houbu jedovatou, s potenciálně smrtelnými následky.

Gyromitra esculenta Gyromitra esculenta Gyromitra esculenta Gyromitra esculenta
Gyromitra esculenta Gyromitra esculenta Gyromitra esculenta Gyromitra esculenta
Gyromitra esculenta Gyromitra esculenta    

Autorství textů: Radim Dvořák, Věra Svobodová, Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš

Poznámky k systematice

Ve starší literatuře se můžeme setkat s českým názvem ucháč jedlý, což je sice z hlediska dnešních poznatků protimluv, nicméně jde o překlad latinského druhového jména esculenta, v mužském rodě esculentus.

Literatura

Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin
Kubička J., Erhart J., Erhartová M. (1980): Jedovaté houby, Praha, Avicenum
 
 
Vstup pro členy ČMS
 

Novinky v Nálezišti

Poslední zveřejněné nálezy, seřazené podle data a času zveřejnění.

Jste-li členem ČMS a máte přístupové údaje, přihlaste se vpravo nahoře.

Entoloma sinuatum
závojenka olovová

Amanita pantherina
muchomůrka tygrovaná

Stropharia aeruginosa
límcovka měděnková

Hygrophorus hypothejus
šťavnatka pomrazka

Armillaria ostoyae
václavka smrková

Volvariella surrecta
kukmák příživný

Sphaerobolus stellatus
hrachovec hvězdovitý

Fomitopsis rosea
troudnatec růžový

Přístup do členské části stránek

Jste členem ČMS a ještě nemáte přístup do členské (neveřejné) části stránek myko.cz? Najdete zde Náleziště - nástroj na evidenci vlastních nálezů a spolupráci s kamarády a mykology při určování nálezů. Uvítáme také spolupráci odborníků na projektu Myko atlas.

Požádejte o přístupové údaje . Počítejte prosím s tím, že vyřízení žádosti zabere určitý čas.

Vážení milovníci hub a houbaření!

Ještě jste nečetli
Časopis českých houbařů -
Mykologický sborník
?

Začtěte se do zajímavostí ze světa hub, které časopis přináší již od roku 1919.

Časopis si můžete snadno objednat zde na myko.cz.

titulní strana Mykologického sborníku 2/2020

Chcete inzerovat na myko.cz?

Máte-li zájem o placenou firemní reklamu na našich stránkách, kontaktujte nebo .