Hygrocybe coccineocrenata (P.D. Orton) M.M. Moser 1967
voskovka vroubkovaná
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Hygrophoraceae Hygrocybe |
Synonyma
Hygrophorus coccineocrenatus P.D. Orton 1960
Pseudohygrocybe coccineocrenata (P.D. Orton) Kovalenko 1988
Stručný popis
Klobouk je 5–25 mm široký, v mládí polokulovitý, později sklenutý až plochý, uprostřed prohloubený, se zahnutým vroubkovaným okrajem, brzy suchý, oranžový až červenooranžový, s drobnými, často tmavšími šupinkami.
Lupeny jsou spíše řídké, bělavé nebo nažloutlé, na třeň sbíhavé.
Třeň je válcovitý, 20–60 x 2–4 mm (vyrůstá-li z rašeliníku bývá tenčí a delší), lysý, v barvě klobouku, obvykle suchý.
Dužnina je tenká, oranžová, s mírnou chutí, bez vůně.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou oválné, 8,5–11 x 5,5–8 µm, bezbarvé, hladké, neamyloidní.
Výskyt
Roste vzácně, od května do října, na vlhkých (podmáčených) místech, často v rašeliníku.
Možná záměna
Na podobných stanovištích roste voskovka lišková (Hygrocybe cantharellus) se světlejšími šupinkami, existují však i přechodné formy.
Voskovka tmavošupinkatá (Hygrocybe turunda) má obvykle více do žluta zbarvený klobouk s tmavšími šupinkami, někteří autoři však voskovku vroubkovanou a tmavošupinkatou synonymizují.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
 |
Autorství obrázků: Radim Dvořák
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Boertmann D. (2010): The genus Hygrocybe 2nd revised edition, Narayana Press, Denmark |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Gerault A. (2005): Tricholomatales, version 2.1 |
