Hygrophorus pudorinus (Fr.) Fr. 1836
šťavnatka oranžová
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Hygrophoraceae Hygrophorus |
Synonyma
Hygrophorus abieticola Krieglst. ex Gröger & Bresinsky 2008
Stručný popis
Klobouk je široký 50–120 mm, nejprve polokulovitý s dlouho podehnutým okrajem, později sklenutý, často se širokým středovým hrbolem, za vlhka slizký, za sucha matný, oranžový, při okraji obvykle světlejší, až krémový.
Lupeny jsou řídké, bělavé, v dospělosti narůžověle oranžové, ke třeni široce připojené až mírně sbíhavé.
Třeň je válcovitý, 50–100 x 10–30 mm, bělavý, krémový, naoranžovělý, jemně vločkatý.
Dužnina je bělavá, pod pokožkou klobouku naoranžovělá. Vůně je slabě pryskyřičná, chuť pryskyřičná.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou oválné, 8–10 x 5–6 µm.
Výskyt
Roste roztroušeně, od července do listopadu, pod jedlemi a smrky na zásaditých půdách od pahorkatin výše, často v bohatých skupinách.
Možná záměna
Charakteristickými znaky jsou pryskyřičná vůně a chuť a ekologie.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
 |
 |
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Borovička J. (2008): Vzácné druhy šťavnatek - Hygrophorus v PP Na Stříbrné u Českého Šternberka. |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerault A. (2005): Tricholomatales, version 2.1 |
|
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin |
