Laccaria proxima (Boud.) Pat. 1887
lakovka statná
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Hydnangiaceae Laccaria |
Synonyma
Clitocybe proxima Boud. 1881
Laccaria procera G.M. Taylor & P.K. Buchanan 1988
Laccaria proximella Singer 1965
Popis
Klobouk je široký 20–80 mm, nejprve polokulovitý, později sklenutý až plochý, uprostřed někdy trochu prohloubený, hygrofánní, za vlhka při okraji jen nepatrně prosvítavě rýhovaný. Pokožka klobouku je jemně plstnatá až šupinkatá, v mládí a za vlhka masově červená až oranžově hnědá, starší plodnice zejména za sucha vybledají.
Lupeny jsou spíše řídké, narůžovělé, v dospělosti poprášené bílým výtrusným prachem, u třeně vykrojené, někdy krátkým zoubkem sbíhavé.
Třeň je válcovitý, 40–120 x 4–10 mm, zbarvený podobně jako klobouk, výrazně podélně rýhovaný, s bílým bazálním myceliem, v dospělosti dutý.
Dužnina je tenká, v barvě plodnice. Vůně a chuť jsou nevýrazné.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou široce elipsoidní, 7,5–11 x 6–9 mm, průsvitné, jemně ostnité.
Bazidie jsou čtyřvýtrusé.
 |
Výskyt
Roste od června do listopadu, roztroušeně, místy hojně, v lesích všech typů, někdy i mimo les. Upřednostňuje kyselé půdy. V literatuře je často udáván růst na vlhčích místech, nález 0066-2020-0245 však pochází prakticky ze stepi, byť aktuálně zvlhčené hojnými podzimními srážkami.
Možná záměna
Charakteristickými znaky jsou poměrně robustní plodnice, šupinkatý klobouk a zejména výrazně vláknitý třeň.
Hojná lakovka obecná (Laccaria laccata) má téměř kulovité výtrusy, nejvýše nevýrazně vláknitý třeň, klobouk zpravidla bez šupin, za vlhka s výrazněji rýhovaným okrajem.
Lakovka dvoubarvá (Laccaria bicolor) má na bázi třeně fialově zbarvené mycelium a často i nafialovělé lupeny.
Drobnější lakovka cihlová (Laccaria fraterna) a lakovka zakroucená (Laccaria tortilis) mají bisporické bazidie.
Kuchyňské využití
Je jedlá. K jídlu se sbírají jen kloboučky.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
Nálezy
0066-2020-0245 (31.10.2020, Středočeský kraj)
0066-2013-0161 (26.09.2013, Středočeský kraj)
