Laetiporus sulphureus (Bull.) Murrill 1920
sírovec žlutooranžový
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Polyporales Fomitopsidaceae Laetiporus |
Synonyma
Polyporus sulphureus (Bull.) Fr. 1821
Popis
Plodnice jsou jednoleté, kloboukaté, bokem nebo spodní částí přirostlé k substrátu. Klobouky velmi často vyrůstají ve skupině vedle sebe i střechovitě nad sebou a vzájemně srůstají. Někdy tvoří nápadné velké trsy o průměru až jeden metr.
Klobouk je široký 50–400 mm, masitý, až 50 mm tlustý, v mládí hlízovitý, později polokruhovitý až vějířovitý, nepravidelně zvlněný a vrásčitý, sírově žlutý až žlutooranžový, ve stáří bělavý.
Rourky jsou 3–5 mm dlouhé, sírově žluté, s hustotou 2–5 na mm, v raném mládí někdy gutující, s velmi drobnými okrouhlými póry (hymenium vypadá téměř hladké). V dospělosti jsou póry spíše hranaté, někdy protažené.
Dužnina je v mládí měkká a šťavnatá, později tvrdá a křehká. Vůně je v mládí poměrně výrazná, aromatická, chuť mírně nakyslá.
Výtrusný prach je bílý až světle krémový.
Výtrusy jsou oválné, 5–7,5 x 3,5–5 µm, průsvitné, hladké.
 |
Výskyt
Roste od května do října, celkem hojně na oslabených kmenech a silných větvích listnatých stromů (vrba, dub, topol, ovocné stromy), v parcích, zahradách, stromořadích, podél vodních toků, i ve městech.
Vzácně se vyskytuje nepohlavní (imperfektní) stádium, podle Vampola a Charvátová (2021) tvořené několik cm širokými žlutooranžovými hlízovitými útvary, které později tmavnou a rozpadají se na prach obsahující nepohlavní výtrusy (konidie).
Možná záměna
Pravděpodobně se jedná o komplex několika makroskopicky velmi podobných druhů, pro účely tohoto atlasu však vystačíme s širším pojetím (sensu lato) a v jeho rámci je sírovec žlutooranžový prakticky nezaměnitelný.
Ve vyšších polohách na jehličnanech roste vzácný sírovec horský (Laetisporus montanus) s delšími výtrusy.
Kuchyňské využití
Pokud je v mládí dužnina měkká, je sírovec žlutooranžový jedlý. Chuť pravděpdobně ovlivňuje druh substrátu, plodnice rostoucí např. na dubu nebo akátu jsou považovány za méně chutné. Doporučená úprava je v trojobalu smažený řízek.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Marounek D. (2011): Sírovec žlutooranžový. |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
Bernichia A. (2005): Polyporaceae, Edizioni Candusso, Italia |
|
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin |
Nálezy
0071-2024-0152 (09.10.2024, Středočeský kraj)
0066-2023-0345 (01.11.2023, Středočeský kraj)
0071-2023-0057 (02.06.2023, Středočeský kraj)
0071-2022-0142 (16.08.2022, Plzeňský kraj)
0087-2022-0142 (08.08.2022, Praha)
0066-2022-0098 (14.07.2022, Praha)
0087-2022-0071 (14.05.2022, Praha)
0087-2022-0065 (06.05.2022, Praha)
0071-2021-0027 (27.05.2021, Středočeský kraj)
