Leccinum scabrum (Bull.) Gray 1821
kozák březový
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Boletales Boletaceae Leccinum |
Synonyma
Ceriomyces scaber (Bull.) Murrill 1909
Gyroporus scaber (Bull.) Quél. 1886
Krombholzia scabra (Bull.) P. Karst. 1881
Krombholziella avellanea (J. Blum) Alessio 1985
Krombholziella roseofracta (Watling) ?utara 1982
Krombholziella scabra (Bull.) Maire 1937
Krombholziella subcinnamomea (Pilát & Dermek) Alessio 1985
Leccinum avellaneum (J. Blum) Bon 1979
Leccinum molle (Bon) Bon 1989
Leccinum rigidipes P.D. Orton 1988
Leccinum roseofractum Watling 1968
Leccinum subcinnamomeum Pilát & Dermek 1974
Trachypus scaber (Bull.) Romagn. 1939
Popis
Klobouk je široký 50–120 (150) mm, nejprve polokulovitý, později sklenutý (poduškovitý), okrově hnědý, hnědý, někdy (var. melaneum) až černohnědý, v mládí jemně plstnatý, brzy lysý, za vlhka mírně lepkavý.
Rourky i póry jsou bílé, později až šedohnědé, u třeně vykrojené, při otlačení tmavnoucí.
Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 80–150 (200) x 15–30 mm, bělavě šedý, hustě pokrytý šedohnědými až černými šupinkami.
Dužnina je bílá nebo našedlá a na řezu nemění barvu.
Výtrusný prach je olivově hnědý.
Výtrusy jsou vřetenovité, úzké, 13–20 x 5–6 µm.
 |
Výskyt
Roste od června do listopadu, velmi hojně, od nížin až po horské stupně, vždy ve spojení s břízou (Betula). Vyroste i mimo les v parcích a zahradách, často v trávě. V České republice z rodu Leccinum je asi nejhojnější.
Možná záměna
Roste často společně s dalšími druhy kozáků vázaných na břízu, praktičtí houbaři mezi nimi často nerozlišují.
Kozák šedohnědý (Leccinum brunneogriseolum) a kozák barvoměnný (Leccinum variicolor) se vyznačují modrozelenou oxidací dužniny na bázi třeně. První z nich je celkově světlejší, s bělavými šupinkami na třeni, druhý má tmavě šedohnědý klobouk se světlejšími skvrnami.
Záměna je možná i s hnědou varietou křemenáče březového (Leccinum versipelle), jehož dužnina však na řezu šedne.
Kozák habrový (Leccinum pseudoscabrum) roste pod habry, kozák topolový (Leccinum duriusculum) především pod osikami. Také dužnina těchto druhů na řezu šedne až černá.
Jsou popsány i variety kozáka březového. Kozák březový černohnědý (Leccinum scabrum var. melaneum) má na třeti téměř černé šupiny a velmi tmavou pokožku klobouku. Někde jej najdeme i pod starším jménem kozák kapucínek, případně i jako samostatný druh Leccinum melaneum.
Kozák březový červenající (Leccinum scabrum var. roseofractum) má růžovějící dužninu.
Kuchyňské využití
Kozák březový je výborná jedlá houba, sbírat bychom však měli jen mladší plodnice, starší mívají velmi měkký klobouk a naopak tuhý vláknitý třeň.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš, Markéta Vlčková
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Šutara J., Mikšík M., Janda V. (2009): Hřibovité houby. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin |
Nálezy
0071-2023-0084 (18.08.2023, Plzeňský kraj)
0066-2018-0121 (28.09.2018, Zlínský kraj)
0066-2017-0102 (14.09.2017, Vysočina)
