Lepiota erminea

Lepiota erminea (Fr.) Gillet 1874

bedla hranostajová

Systematika

Synonyma

Lepiota alba (Bres.) Sacc. 1887

Popis

Klobouk je 20–50 (80) mm široký, zprvu vejčitý, později zvoncovitý až ploše rozložený s centrálním hrbolkem. Povrch klobouku je jemně vláknitý nebo šupinkatý, bílý nebo bělavý, v dospělosti uprostřed světle okrový. Při okraji klobouku zůstávají zbytky vláknitého závoje.

Lupeny jsou středně husté, proložené lupénky, bílé nebo krémové, ke třeni úzce připojné nebo volné, v mládí zakryté bílým závojem.

Třeň je válcovitý, 30–60 (100) x 3–8 mm, na bázi mírně hlízovitě rozšířený, na krémovém podkladu bíle vláknitý, v horní třetině s nevýraznou prstenovitou zónou nebo i bez ní.

Dužnina je tenká, bílá. Vůně a chuť jsou nevýrazné.

Výtrusný prach je bílý.

Výtrusy jsou oválné nebo vřetenovité, 10–15 x 5–7 µm, dextrinoidní, průsvitné, hladké.

Cheilocystidy jsou kyjovité, někdy vřetenovité, 20–35 x 5–15 µm, tenkostěnné. Pleurocystidy chybí.

Výskyt

Roste od července do listopadu, jednotlivě nebo ve skupinách, nepříliš hojně na otevřených travnatých plochách, kolem rybníků, na travnatých okrajích lesů, často na ruderalizovaných stanovištích.

Možná záměna

Bedla zardělá (Leucoagaricus leucothites) má hedvábitou pokožku klobouku i třeň, vytváří o něco větší plodnice a liší se i velikostí a tvarem výtrusů.

Méně zkušený houbař by mohl bedlu hranostajovou zaměnit za nebezpečnou smrtelně jedovatou muchomůrku jízlivou (Amanita virosa), muchomůrku jarní (Amanita verna) nebo bílou formu muchomůrky zelené (Amanita phalloides var. alba). Tyto muchomůrky mají vždy na bázi třeně pochvu.

Kuchyňské využití

Je pravděpodobně neškodná, pro záměnu s jedovatými druhy však v literatuře označována jako nejedlá a její sběr se nedoporučuje.

Autorství textů: Karel Tejkal, Věra Svobodová
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Oldřich Jindřich

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání
	Gerault A. (2005): Agaricales, version 2.1
	M. Candusso, G. Lanzoni (1990): Lepiota s.l., Fungi Europaei 4, Italia

Nálezy

  0071-2020-0067 (28.06.2020, Karlovarský kraj)