Lepiota fuscovinacea J.E. Lange & F.H. Moller 1940
bedla hnědovínová
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Agaricaceae Lepiota |
Stručný popis
Klobouk je široký 15–50 mm, zprvu kuželovitě zvoncovitý s podehnutým okrajem, v dospělosti téměř plochý, se širokým středovým hrbolkem. Povrch klobouku je na světlejším narůžovělém podkladu pokrytý vínově hnědými až fialově hnědými plstnatými šupinami, od středu k okraji klobouku řídnoucími.
Lupeny jsou velmi husté, s hojnými lupénky, u třeně volné, bílé nebo krémové, v dospělosti s hnědými skvrnami.
Třeň je válcovitý, 30–60 x 3–10 mm, od báze vzhůru mírně zúžený, nad prstenovitou zónou bělavý nebo narůžovělý, níže plstnatě šupinatý podobně jako klobouk.
Dužnina je bělavá nebo narůžovělá. Voní nevýrazně ovocně nebo mírně po pestřci. Chuť je mírná.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou oválné až válcovité, 4–6,5 x 2–3,5 ?m, dextrinoidní.
Přezky chybí.
Výskyt
Roste vzácně od července do října v opadu listnatých, méně často jehličnatých stromů, v lesích i v parcích.
Možná záměna
Bedla hnědočervenavá (Lepiota brunneoincarnata) má na bázi třeně výraznější tmavé pásování a větší výtrusy (7–10 x 4–5 µm).
Kuchyňské využití
Je jedovatá.
 |
 |
 |
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Gerault A. (2005): Agaricales, version 2.1 |
|
M. Candusso, G. Lanzoni (1990): Lepiota s.l., Fungi Europaei 4, Italia |
