Lepiota tomentella J.E. Lange 1923
bedla plstnatá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Agaricaceae Lepiota |
Stručný popis
Klobouk je široký 10–30 mm, nejprve zvoncovitý, později nízce sklenutý, někdy se širokým středovým hrbolkem. Povrch klobouku je hnědookrově plstnatě vláknitý nebo drobně šupinkatý, někdy s růžovými odstíny, uprostřed klobouku tmavší.
Lupeny jsou husté, krémové nebo nažloutlé, u třeně volné.
Třeň je válcovitý, 30–50 x 3–5 mm, ve spodní části plstnatě šupinatý podobně jako klobouk. Prsten chybí.
Dužnina je bělavá, někdy narůžovělá, ve spodní části třeně až hnědookrová. Vůně je nevýrazná nebo mírně nasládlá. Chuť je mírná nebo nahořklá.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou střelovité, 7–9,5 x 3–4 ?m, dextrinoidní.
Cheilocystidy jsou kyjovité, 20–40 x 5–15 um.
Výskyt
Roste od června do listopadu, roztroušeně až vzácně, v opadu listnatých, někdy snad i jehličnatých stromů v lesích, parcích, zahradách, při okrajích cest apod. Může být přehlížena.
Možná záměna
Bedla klamavá (Lepiota pseudolilacea) má na třeni prsten a oválné výtrusy.
Bedla opásaná (Lepiota cingulum) vytváří o něco větší plodnice a má na bázi třeně výrazné pásování.
Bedla štětinkatá (Lepiota echinella) má oválné výtrusy.
Bedla kaštanová (Lepiota castanea) má živěji zbarvené plodnice a větší výtrusy (8–14 x 3,5–5,5 µm).
Kuchyňské využití
Je pravděpodobně jedovatá.
 |
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Gerault A. (2005): Agaricales, version 2.1 |
|
Else C. Vellinga, Henk A. Huijser (1993): Notulae ad Floram agaricinam neerlandicam - XXI, Lepiota section Stenosporae. Hortus Botanicus, Leiden. Volume 15 |
|
M. Candusso, G. Lanzoni (1990): Lepiota s.l., Fungi Europaei 4, Italia |
