Leucocoprinus badhamii

Leucocoprinus badhamii (Berk. & Broome) M.M. Moser 1943

bedla Badhamova

Systematika

Synonyma

Lepiota badhamii (Berk. & Broome) Quél. 1872
Lepiota rufovelutina Velen. 1939
Leucoagaricus badhamii (Berk. & Broome) Singer 1951

Stručný popis

Klobouk je široký 30–100 mm, nejprve polokulovitý nebo zvoncovitý, později sklenutý až plochý, někdy s tupým středovým hrbolkem, bělavý nebo krémový, pokrytý hnědými nebo rezavě hnědými, uprostřed klobouku hustšími šupinami. Povrch klobouku při dotyku (oranžově) zčervená, pak zhnědne, nakonec téměř zčerná.

Lupeny jsou husté, u třeně volné, bělavé nebo krémové, v dospělosti červenohnědě skvrnité, při dotyku se zbarvují podobně jako klobouk.

Třeň třeň je válcovitý, 60–120 x 5–12 mm, směrem k bázi mírně rozšířený, obvykle zakončený zřetelnou hlízou, bělavý, později od báze hnědočervený, vylomitelný, dutý. Při poranění se výrazně zbarvuje oranžově červeně. V polovině třeně je blanitý, bělavý, postupně hnědnoucí prsten.

Dužnina je tenká, bělavá, na řezu červenající až černohnědá. Vůně je nepříjemná, ovocně nakyslá. Chuť je mírná.

Makrochemické reakce: NH3 – olivově zelená.

Výtrusný prach je bělavý.

Výtrusy jsou oválné až mandlovité, 6–9 x 3,5–5 ?m, průsvitné, hladké.

Cheilocystidy jsou nepravidelně kyjovité, s výrůstkem.

Výskyt

Roste od srpna do října, dosti vzácně, obvykle na člověkem ovlivněných stanovištích, často na zbytcích dřeva nebo bylin, někdy v malých trsech.

Možná záměna

Bedla šafránová (Leucoagaricus croceovelutinus) vytváří menší plodnice a dužnina se čpavkem zbarvuje červeně.

Kuchyňské využití

Je mírně jedovatá.

Autorství obrázků: Oldřich Jindřich

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha

Nálezy

  0071-2025-0037 (28.09.2025, Středočeský kraj)