Melanoleuca verrucipes (Fr.) Singer 1939
tmavobělka bradavčitá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Tricholomataceae Melanoleuca |
Stručný popis
Klobouk je široký 30–100 mm, nejprve sklenutý s podehnutým okrajem, brzy plochý, postupně až prohloubený, uprostřed často s hrbolkem, bělavý, kolem středu krémový, hladký, hedvábitý.
Lupeny jsou husté, bělavé nebo krémové, připojené ke třeni, mírně vykrojené.
Třeň je válcovitý, 40–100 x 5–15 mm, na bázi s hlízou širokou až 20 mm, na bílém podkladu po celé délce s výraznými hnědočernými šupinkami.
Dužnina je bělavá. Vůně je nevýrazná, anýzově ovocná až mírně marcipánová. Chuť je mírná.
Výtrusný prach je bílý nebo krémový.
Výtrusy jsou elipsoidní, 8–10,5 x 5,5–6 µm, jemně bradavčité.
Hymeniální cystidy jsou vřetenovité, na vrcholu obvykle zdobené vyloučenými krystaly.
Výskyt
Roste od dubna do října, roztroušeně, často ve skupinách, obvykle z vrstvy kompostu nebo jiného organického materiálu, ve světlých lesích z opadu. V posledních letech je hojnější.
Možná záměna
Díky bílému kontrastně skvrnitému třeni je tmavobělka bradavčitá jedna z mála zástupců rodu s bezproblémovým určením přímo v terénu.
Kuchyňské využití
Je jedlá.
 |
 |
 |
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Jindřich O., Matějka V. (2006): Tmavobělka bradavčitá - Melanoleuca verrucipes (Fr.) Singer v naší přírodě. |
Nálezy
0071-2024-0191 (19.09.2024, Jihočeský kraj)
0066-2024-0136 (05.07.2024, Zlínský kraj)
0071-2020-0281 (07.10.2020, Středočeský kraj)
