Myxomphalia maura (Fr.) Hora 1960
kalichovka spáleništní
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Tricholomataceae Myxomphalia |
Synonyma
Fayodia maura (Fr.) Singer 1936
Gymnopus maurus (Fr.) Murrill 1916
Hemimycena maura (Fr.) Singer 1938
Mycena maura (Fr.) Kühner 1935
Myxomphalia invita (P. Karst.) M.M. Moser 1986
Myxomphalia marthae (Singer & Clémençon) M.M. Moser 1978
Omphalia maura (Fr.) Gillet 1874
Omphalina maura (Fr.) Quél. 1886
Popis
Klobouk je 15–50 mm široký, zprvu polokulovitý, později sklenutý, již od mládí však ve středu nápadně pupkovitě prohloubený, dlouze prosvítavě rýhovaný, hygrofánní, za vlhka až tmavě černohnědý, při zasychání světlejší, okrově hnědý nebo šedohnědý. Pokožka klobouku je hladká, pružná, mastně lesklá; lze ji sloupnout.
Lupeny jsou poměrně husté, ke třeni široce přirostlé, krátkým zoubkem sbíhavé, bělavé.
Třeň je válcovitý, 20–50 x 2–4 mm, zbarvený obdobně jako klobouk, chrupavčitý, dutý, pod kloboukem často jemně bíle ojíněný.
Dužnina je tenká, nevýrazná. Vůně nevýrazná, jemně zatuchlá až spermatická. Chuť je mírná nebo nahořklá.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou široce eliptické, 5–6,5 x 3,5–4,5 µm, amyloidní.
 |
Výskyt
Roste na starých, často již mechem pokrytých lesních spáleništích. V příznivých letech ji můžeme nalézt celoročně, hojnější je však v podzimních měsících od září do listopadu. V místech s dostatkem vhodných stanovišť je celkem hojná.
Možná záměna
Kalichovka spáleništní je charakteristická ekologií, růstem na spáleništích.
Vzácný liškovec spáleništní (Faerberia carbonaria) má výrazně na třeň sbíhavé lupeny a nemá pružnou slupitelnou pokožku klobouku.
Z dalších podobně zbarvených drobnějších druhů rostoucích na spáleništi můžeme uvést penízovky rodu Tephrocybe, s řidšími lupeny, nerýhovaným nebo méně rýhovaným kloboukem, neamyloidními výtrusy a opět jinými znaky pokožky klobouku.
Kuchyňské využití
Drobná nejedlá houba. Ke sběru neláká.
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal, Martin Bartůšek
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
Nálezy
0071-2022-0282 (30.10.2022, Středočeský kraj)
0066-2016-0160 (26.11.2016, Středočeský kraj)
0071-2016-0022 (07.03.2016, Středočeský kraj)
