Panaeolina foenisecii

Úvodní stránka

Myko atlas - Panaeolina foenisecii

Panaeolina foenisecii (Pers.) Maire 1933

kropenatec otavní

Systematika

Fungi
Basidiomycota
Agaricomycetes
Agaricales
incertae sedis
Panaeolina

Synonyma

Coprinarius foenisecii (Pers.) J. Schröt. 1889
Drosophila foenisecii (Pers.) Quél. 1886
Panaeolus foenisecii (Pers.) J. Schröt. 1926
Prunulus foenisecii (Pers.) Gray 1821
Psathyra foenisecii (Pers.) G. Bertrand 1901
Psathyrella foenisecii (Pers.) A.H. Sm. 1972
Psilocybe foenisecii (Pers.) Quél. 1872

Popis

Klobouk je 10–35 mm široký, v mládí polokulovitý, později sklenutý, někdy s tupým středovým hrbolem, hladký, hygrofánní, za vlhka tmavě hnědý, narezlý a někdy při okraji prosvítavě rýhovaný, při zasychání až světle okrový nebo krémový, na temeni však obvykle tmavší.

Lupeny jsou spíše řídké, v mládí šedohnědé, brzy hnědě skvrnité (kropenaté), nakonec tmavě hnědé s bělavě vločkatým ostřím, břichaté, u třeně vykrojené.

Třeň je válcovitý, 35–80 x 1–3 mm, dutý, světle okrový, od báze postupně hnědnoucí.

Dužnina je tenká, světle okrová. Vůně je nevýrazná, někdy udávána jako slabě kořenitá. Chuť je mírná.

Výtrusný prach je tmavě hnědý.

Výtrusy jsou mandlovité až citronovité, 13–17 (20) x 7,5–11 µm, v optickém mikroskopu tmavě hnědé, výrazně bradavčité.

Cheilocystidy jsou hojné, štíhle lahvicovité, 25–45 x 7–12 µm, často zvlněné. Kaulocystidy se tvarem i velikostí cheilocystidám podobají. Bazidie jsou 4výtrusé, někdy 2výtrusé.

Výskyt

Roste od dubna do října, hojně, v trávě, na loukách a pastvinách, často v udržovaných městských trávnících. Saprotrof, rozkládá zbytky trav.

Možná záměna

Zaměnitelný za kropenatce rodu Panaeolus, ty však mají tmavší, víceméně černý výtrusný prach, a především hladké výtrusy. Kropenatec otavní (Panaeolina foenisecii) je jediným evropským zástupcem rodu Paneolina s bradavčitým výtrusy.

Kuchyňské využití

Je jedovatý, slabě halucinogenní.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Poznámky k systematice

Česky také mrvel otavní.

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání