kropenatec motýlovitý
Panaeolus papilionaceus (Bull.) Quél. 1872
Systematika
|
Říše:
houby (Fungi) Kmen: stopkovýtrusné (Basidiomycota) Třída: rouškaté (Agaricomycetes) Řád: pečárkotvaré (Agaricales) Čeleď: neustáleno Rod: kropenatec (Panaeolus) |
Synonyma
Panaeolus campanulatus (Bull.) Quél. 1872
Stručný popis
Klobouk je široký 10–50 mm, zvoncovitý, suchý, šedý nebo šedohnědý, do dospělosti ověšený pomíjivými útržky závoje, někdy rozpraskávající.
Lupeny jsou středně husté až husté, ke třeni úzce připojené nebo volné, nejprve šedavé, brzy s tmavšími skvrnami, nakonec černé se světlým ostřím.
Třeň je válcovitý, 60–120 x 2–4 mm, dutý, šedý nebo šedohnědý, bělavě ojíněný.
Dužnina je tenká, šedavá. Vůně a chuť jsou nevýrazné.
Výtrusný prach je tmavě černohnědý až černý.
Výtrusy jsou elipsoidní, 12–18 x 7–12 µm, s klíčním pórem. Bazidie jsou 4výtrusé. Cheilocystidy jsou nepravidelně válcovité, někdy s náznakem hlavičky. Pleurocystidy chybí.
Výskyt
Roste od května do října, místy hojně, na pastvinách na trusu hospodářských zvířat.
Možná záměna
V rámci rodu kropenatec (Panaeolus) jeho charakteristickými znaky jsou ověšení okraje klobouku zbytky závoje a obvykle suchá (lesklá) pokožka klobouku.
Kuchyňské využití
Je jedovatý, slabě halucinogenní.
 |
 |
Autorství obrázků: Milan Málek, Oldřich Jindřich
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
Nálezy
0071-2025-0011 (23.05.2025, Středočeský kraj)
0314-2023-0002 (30.04.2023, Středočeský kraj)
0071-2019-0019 (24.05.2019, Středočeský kraj)
