Paxillus involutus (Batsch) Fr. 1838
čechratka podvinutá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Boletales Paxillaceae Paxillus |
Synonyma
Agaricus adscendibus Bolton 1788
Agaricus contiguus Bull. 1785
Agaricus involutus Batsch 1786
Omphalia involuta (Batsch) Gray 1821
Rhymovis involuta (Batsch) Rabenh. 1844
Popis
Klobouk je široký 20–150 mm, v mládí polokulovitý s podvinutým okrajem, později rozložený, až mírně nálevkovitý. Povrch klobouku je nejprve plstnatý, později lysý, ve stáří s rýhovaným okrajem, za vlhka lehce slizký. Má okrově hnědou barvu, s olivovým nebo ve stáří s rezavým nádechem.
Lupeny jsou husté, sbíhavé na třeň, v mládí lehce zvlněné. Zpočátku mají světle okrovou barvu, později s olivovým nádechem, otlačením hnědnou, ve stáří jsou až rezavě hnědé. V dospělosti mohou být u třeně pospojované jako síťka.
Třeň je válcovitý, 30–80 x 8–20 mm, hladký, válcovitý, má žlutavou nebo nahnědlou barvu, po otlačení hnědne.
Dužnina je pevná, šťavnatá, žlutavé barvy, na řezu hnědne, vařením černá. Má nakyslou chuť a vůni slabě houbovou.
Výtrusný prach je okrově hnědý.
Výtrusy jsou eliptické, 6,5–8,5 x 4,5–5 µm.
 |
Výskyt
Vyrůstá velmi hojně v červnu až listopadu ve všech typech lesů, v křovinách, sadech, parcích, zahradách i na volných plochách mezi domy. Upřednostňuje nevápenatou půdu.
Možná záměna
Podobná je čechratka olšová (Paxillus rubicundulus), která je vázaná na olše, je menší, světlejší a klobouk má tenký, na povrchu vláknitě šupinkatý.
Kuchyňské využití
Dříve byla považována za jedlou houbu podřadné kvality. U některých jedinců však může vyvolat těžké alergické reakce, obsahuje antigen, který způsobuje rozpad červených krvinek. V syrovém stavu je jedovatá.
 |
 |
 |
Autorství textů: Věra Svobodová
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Martin Slavičínský
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin |
