Phellodon tomentosus (L.) Banker 1906
lošáček číškovitý
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Thelephorales Bankeraceae Phellodon |
Synonyma
Phellodon cyathiformis (Schaeff.) P. Karst. 1881
Popis
Plodnice je zprvu kyjovitá (prstovitá), v horní části bílá, níže okrově hnědá. Teprve později se vyvíjí klobouk, přičemž klobouky sousedních plodnic často srůstají.
Klobouk je široký 15–50 mm, plochý až mírně prohloubený, nejprve sametový, později uprostřed nepravidelně paprsčitě vrásčitý a často soustředně pásovaný, okrově hnědý, postupně tmavnoucí, v dospělosti až rezavě hnědý. Růstová zóna na okraji klobouku je bílá, ve stáří mizí.
Rouško je ostnité. Ostny jsou zprvu bílé, někdy lehce narůžovělé, později šedookrové, až 3 mm dlouhé, na třeň sbíhavé.
Třeň je válcovitý, 10–40 x 2–8 mm, směrem k bázi ztenčený, okrově hnědý podobně jako střed klobouku.
Dužnina je tuhá, korkovitá, světle hnědavá v klobouku, tmavě hnědá ve třeni, v reakci s KOH barevně neměnná. Za čerstva bez zřetelné vůně, při zasychání nápadně voní po maggi (libečku). Chuť je mírně nahořklá.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou široce eliptické až téměř kulovité, 3–4 x 2,5–3,5 µm, jemně bradavčité.
Výskyt
Roste nehojně, jednotlivě nebo ve skupinách, v jehličnatých a smíšených lesích především pod jehličnany (smrk, borovice), často mezi borůvčím. Srpen až říjen.
Možná záměna
Lošáček tmavý (Phellodon melaleucus) má tmavší střed klobouku. Dužnina vykazuje zelenou reakci s KOH.
Druhy rodu lošákovec (Hydnellum) mají hnědý výtrusný prach, výrazněji ornamentované výtrusy a nevoní po maggi.
Kuchyňské využití
Nejedlá houba.
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Robin C. (2013): Le genre Phellodon P. Karst. en Europe. |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
Nálezy
0071-2021-0190 (05.09.2021, Plzeňský kraj)
0066-2018-0152 (17.10.2018, Vysočina)
