Pholiota jahnii Tjall.-Beuk. & Bas 1986
šupinovka tmavošupinná
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Strophariaceae Pholiota |
Popis
Klobouk je široký 20–50 (100) mmm, nejprve polokulovitý s podehnutým okrajem, později ploše sklenutý s nízkým širokým hrbolkem, nehygrofánní, ne (prosvítavě) rýhovaný, žlutohnědý nebo oranžově hnědý, za vlhka značně slizký, s tmavě rezavě hnědými, obvykle částečně odstávajícími šupinkami.
Lupeny jsou husté, bělavé, krémové nebo nažloutlé, později žlutohnědé, u třeně mírně vykrojené a připojené.
Třeň je válcovitý, 40–100 x 5–15 mm, v mládí s pomíjivou vláknitou zónou tvořenou zbytky vela, žlutý, ve spodní části směrem k bázi postupně až rezavě hnědý, šupinkatý.
Dužnina je světle žlutá, v bázi třeně postupně hnědá až téměř černá. Vůně je nevýrazná. Chuť je mírná.
Výtrusný prach je hnědý.
Výtrusy jsou eliptické, 5–6,5 x 3–4 µm, hladké, s nevýrazným klíčním pórem.
 |
Výskyt
Roste nepříliš hojně, od července do listopadu, na živém i tlejícím dřevě listnáčů, zejména buku, ale také dubů nebi lip, méně často na jehličnanech (smrk, jedle, borovice), často zdánlivě ze země.
Možná záměna
Pro šupinovku tmavošupinnou, jak napovídá i její české jméno, jsou typické tmavé šupiny na klobouku.
Podobné plodnice na podobných stanovištích vytváří také šupinovka zlatožlutá (Pholiota limonella) a šupinovka slizká (Pholiota adiposa). Nelze-li k určení dospět pomocí makroznaků, je třeba mikroskopovat výtrusy. Oba zmiňované druhy vytváří větší výtrusy. Viz též šupinovka zlatozávojná (Pholiota cerifera).
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Noordeloos M. E. (2011): Strophariaceae, Fungi Europaei 13, Edizioni Candusso, Italia |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
Nálezy
0013-2022-0298 (09.10.2022, Středočeský kraj)
0066-2019-0222 (09.11.2019, Ústecký kraj)
