Pholiota lucifera (Lasch) Quél. 1872
šupinovka mastná
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Strophariaceae Pholiota |
Synonyma
Dryophila lucifera (Lasch) Quél. 1886
Pholiota lucifera subsp. lucifera (Lasch) Quél. 1872
Stručný popis
Klobouk je široký 20–60 mm, kuželovitý nebo sklenutý s podehnutým okrajem ověšeným žlutými zbytky vela, později ploše rozprostřený, někdy s nízkým středový hrbolkem, nehygrofánní, ne (prosvítavě) rýhovaný, mírně lepkavý, žlutý, v dospělosti rezavě hnědý, s přitisklými, rezavě okrovými, stářím pomíjejícími vláknitými šupinkami. Lupeny jsou spíše husté, nejprve bělavé, žloutnoucí, nakonec rezavě hnědé. Třeň je válcovitý, 30–70 x 6–10 mm, žlutý, od báze rezavě hnědý, s drobnými rezavě hnědými šupinkami. Dužnina je světle žlutá, v bázi třeně rezavě hnědá. Vůně je nevýrazná. Chuť je hořká. Výtrusný prach je rezavě hnědý.
Výtrusy jsou eliptické, 7–8,5 x 4,5–5,5 µm (Qav přibližně 1,7), tlustostěnné, bez klíčního póru.
Výskyt
Roste od července (někdy už od května) do listopadu, v opadu a na tlejícím dřevě listnáčů (vrba, topol, jasan, jilm a jiné) často zanořeném v půdě, méně často na dřevě jehličnanů.
Možná záměna
Šupinovka hlízkovitá (Pholiota tuberculosa) vytváří drobnější plodnice a roste nejčastěji na dřevě lip. Podle Antonín (2006) považují někteří autoři oba druhy za totožné.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
 |
 |
 |
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Noordeloos M. E. (2011): Strophariaceae, Fungi Europaei 13, Edizioni Candusso, Italia |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
|
Patočka R. (1991): Nález plaménky devonské u Heroltic (okr. Brno-venkov). |
