Pleurotus calyptratus (Lindblad) Sacc. 1887
hlíva čepičkatá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Pleurotaceae Pleurotus |
Stručný popis
Klobouk je široký 30–100 mm, polokruhovitý, vějířovitý, škeblovitý, s dlouho podehnutým okrajem, bokem nebo vrcholem, obvykle bez třeně přirostlý k substrátu. Pokožka klobouku je hygrofánní, jemně radiálně vrásčitá, šedá nebo šedohnědá, za vlhka slizká, za sucha světlejší, hedvábně lesklá. Na okraji klobouku dlouho zůstávají zbytky blanitého závoje, který v mládí překrývá lupeny.
Lupeny jsou středně husté, prostřídané lupénky, bělavé nebo krémové, později žloutnoucí, s rovným stejně zbarveným ostřím.
Třeň chybí nebo je značně redukován.
Dužnina je bílá, na řezu plodnicí neměnná, pružná. Vůně je mírná, příjemná. Chuť je nasládlá.
Výtrusný prach je bílý až krémový.
Výtrusy jsou oválné až válcovité, 11–14 x 4–5 µm, průsvitné, hladké.
Výskyt
Roste vzácně, od dubna do června, jednotlivě nebo v malých trsech, na tlejícím dřevě listnáčů, především topolů. Upřednostňuje teplejší oblasti, v posledních letech je hojnější.
Možná záměna
Charakteristickým znakem, pro který ji snadno odlišíme od příbuzných druhů, je blanitý závoj, který v mládí překrývá lupeny a v dospělosti dlouho zdobí okraj klobouku.
Kuchyňské využití
Je jedlá a chutná, ale pro vzácnost bychom ji neměli sbírat pro kulinářské využití.
 |
Autorství obrázků: Ladislav Špeta
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
