Psathyrella spadiceogrisea (Schaeff.) Maire 1937
křehutka hnědošedá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Agaricales Psathyrellaceae Psathyrella |
Synonyma
Drosophila exalbicans Romagn. 1952
Drosophila mammifera Romagn. 1976
Drosophila spadiceogrisea (Schaeff.) Quél. 1886
Drosophila vernalis (J.E. Lange) Kühner & Romagn. 1953
Pilosace spadiceogriseus (Schaeff.) Kuntze 1898
Pratella spadiceogrisea (Schaeff.) Kirchn. & W. Eichler 1894
Psathyra spadiceogrisea (Schaeff.) P. Kumm. 1871
Psathyrella exalbicans (Romagn.) Romagn. 1982
Psathyrella groegeri G. Hirsch 1984
Psathyrella phaseolispora Arnolds 1982
Psathyrella vernalis (J.E. Lange) M.M. Moser 1967
Psilocybe spadiceogrisea (Schaeff.) Boud. 1911
Popis
Klobouk je široký 20–60 mm, v mládi zvonovitý až kuželovitý, na okraji s pomíjivými zbytky závoje, později plochý, často s tupým středovým hrbolem, křehký, hygrofánní, na okraji za vlhka někdy rýhovaný, oranžově hnědý až okrově hnědý, za vlhka tmavší, za sucha vybledající do světle okrových až pleťových odstínů.
Lupeny jsou středně husté, nejprve světle šedohnědé s bílým vločkatým ostřím, později (zbarveny výtrusným prachem) tmavě hnědé. Na třeň jsou mírně sbíhavé až zoubkem připojené.
Třeň je válcovitý, 40–100 x 2–7 mm, na bázi někdy s nevýraznou hlízou, dutý, bílý nebo bělavý, později žloutnoucí.
Dužnina je tenká, křehká, bělavá, bez výraznější vůně a chuti.
Výtrusný prach je černohnědý.
Výtrusy jsou oválné, hladké, velké 7–10 x 4–5,5 µm, s klíčním pórem. Nezralé výtrusy jsou téměř průsvitné, zralé tmavě hnědé.
Cheilocystidy jsou hojné, tvarově dosti různorodé, kyjovité, široce kyjovité (balónovité) nebo vřetenovité. Pleurocystidy jsou obvykle lahvovité nebo vřetenovité, někdy s náznakem hlavičky.
 |
Výskyt
Roste hojně, od března do listopadu, nejvíce však buď na jaře (duben, květen), nebo na podzim (říjen), většinou ve skupinách, někdy v nepočetných trsech, na holé půdě, v trávě, na rozkládajícím se dřevě nebo jiných rostlinných zbytcích, v lesích, parcích, podél cest, zejména na vlhčích místech.
Možná záměna
V mykologické literatuře je často uváděna forma křehutka šedohnědá jarní (Psathyrella spadiceogrisea f. vernalis). Dle našich pozorování však na tomtéž stanovišti za příznivých podmínek vyrůstají i na podzim makroskopicky i mikroskopicky víceméně identické plodnice, proto jméno křehutka hnědošedá jarní (Psathyrella spadiceogrisea f. vernalis) považujeme spíše za synonymum pro jméno křehutka hnědošedá (Psathyrella spadiceogrisea). Nicméně v minulosti byla jarní forma rozeznávána i jako samostatný druh (Psathyrella vernalis).
Křehutku hnědošedou je velmi dobré studovat na jaře, kdy je záměna s jiným podobným druhem křehutky nepravděpodobná.
Kuchyňské využití
Tenkomasá a velmi křehká houba, ke sběru a konzumaci proto neláká. Nejedlá houba.
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Vašutová M. (2006): Předběžný seznam druhů rodu Psathyrella v České republice a na Slovensku. |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerault A. (2005): Agaricales, version 2.1 |
Nálezy
0013-2024-0020 (10.03.2024, Ústecký kraj)
0066-2023-0242 (12.08.2023, Praha)
0071-2021-0024 (09.05.2021, Středočeský kraj)
0066-2017-0024 (14.04.2017, Středočeský kraj)
