Pseudevernia furfuracea (L.) Zopf 1903
terčovka otrubčitá
Systematika
|
Fungi Ascomycota Lecanoromycetes Lecanorales Parmeliaceae Pseudevernia |
Popis
Stélka je lupenitá, keříčkovitá, k substrátu připojená v místě prvotního větvení. Jednotlivé keříky lišejníku mohou být až 100 mm široké.
Laloky jsou ploché, široké 1–4 mm, větvené, na svrchní straně šedobílé nebo šedozelené, u starších částí stélky obvykle s hojnými izidiemi. Spodní strana loloků je nejprve bělavá, brzy však tmavě šedá, šedohnědá, nakonec až černá.
Apothécia jsou vzácná, 1–3 mm široká, hnědá.
Makrochemické reakce: K+ žlutá.
Výtrusy (ascospory) jsou eliptické, 7,5–10 x 4–5,5 µm, jednoduché, bezbarvé.
Výskyt
Roste dosti hojně od nížin až do hor, především na kůře a větvičkách stromů, vzácně i na křemičitých skalách. Ve smrkových lesích vyšších poloh bývá někdy nejhojněji zastoupeným druhem lišejníku.
Možná záměna
Dosti podobný je větvičník slívový (Evernia prunastri). Na svrchní straně stélky místo izidií vytváří sorály a jeho spodní strana stélky zůstává světlá.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Literatura
 |
Halda J., Kučera J., Koval Š. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 1, Správa Krkonošského národního parku |
Nálezy
0066-2020-0004 (23.02.2020, Středočeský kraj)
