Ramaria krieglsteineri Schild 1997
kuřátka Krieglsteinerova
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Gomphales Gomphaceae Ramaria |
Popis
Plodnice jsou keříčkovité, 60–80 mm vysoké a zrovna tak široké. Některé nálezy mohou být i větší.
Třeň je nepravidelně válcovitý, 10–25 mm vysoký, v horní části 17–20 mm tlustý, bělavý, hladký.
Větve jsou okrouhlé i stlačené, hladké až (při pozorování pod lupou) rýhované, vzpřímené, bohatě (dichotomicky i polychotomicky) větvené, s okrouhlým i špičatým úžlabím, vrcholky větví jsou zakončeny 2–4 krátkými, tupými špičkami. Základní větve jsou 2,5–7 (12) mm tlusté. Větve mladých plodnic jsou středně žluté, později oranžově nebo žlutě naokrovělé, ve stáří až s lososově oranžovým nebo naokrovělým nádechem. Špičky jsou barevně stejné nebo trochu světlejší.
Dužnina je špinavě mléčně bílá, začerstva v dolních větvích a ve třeni vodnatě mramorovaná. Vůně je příjemně silně houbová až trochu zemitá nebo trávová, někdy také lehce kořeněná (maggi). Chuť je jemná, ve špičkách někdy trpká.
Výtrusy jsou elipsoidní, 9,5–15 (15,5) x (3,5) 4–5,5 µm, v bavlníkové modři (kyselina mléčná) s téměř izolovaně bradavčitým ornamentem, jen s ojediněle propojenými bradavkami.
Bazidie jsou kyjovité, 46–60 x 7,6–12 (13) µm, bez bazálních přezek, obvykle 4výtrusé. Hyfy v celé plodnici jsou bez přezek. Rhizomorfy jsou bez inkrustace i gelatinozních tělísek.
Výskyt
Rostou v srpnu a v září mezi tlejícím listím a na holé zemi s nízkým mechem a řidším porostem trav. V literatuře je uváděn růst pod buky, nalezena však byla i pod habry a duby. Vzácný druh, v roce 2019 byla v České republice známa jen z osmi lokalit.
Možná záměna
Kuřátka Kriglsteinerova jsou zejména v mládí podobná jiným žlutým nebo narůžovělým druhům kuřátek. Mikroskopicky se vyznačují absencí přezek, ekologicky obvykle růstem pod buky.
Kuchyňské využití
Nejedlá houba.
Autorství textů: Oldřich Jindřich
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
Nálezy
0071-2023-0108 (02.09.2023, Jihočeský kraj)
