Ramaria luteoaurantiaca

Ramaria luteoaurantiaca Franchi & M. Marchetti 2020

kuřátka horská

Systematika

Popis

Plodnice jsou keříčkovité, až 210 mm vysoké, až 180 mm široké.

Třeň je obvykle značně tlustý, někdy až soudkovitý, vrostlý do substrátu, hladký, někdy se zřetelnými mladými větvičkami. Ve spodní části je bílý, směrem vzhůru žlutý. Rhizomorfy jsou bílé, jemné.

Větve jsou v mládí květákové, později volněji bohatě větvené, kulaté, hladké až vrásčité, s okrouhlým i špičatým úžlabím větví, na konci zašpičatělé nebo tupě zoubkaté. Silnější bazální větve jsou zbarveny podobně jako vrchol třeně, tenčí větve zrajících plodnic jsou zlatožluté, oranžově žluté, nejčastěji až sytě oranžové nebo oranžově červené, případně s (lososově) růžovými odlesky. Starší plodnice jsou vybledlé až špinavě bledě nažloutlé.

Dužnina je pevná, bílá, někdy mramorovaná, pod pokožkou větví jemně v barvě plodnice. Vůně, především ve stáří a za sucha, je syntetická – po gumě, někdy také jako zubní laboratoř. Chuť je jemná, nasládlá, ve stáří trpká a ve špičkách hořká.

Makrochemické reakce: FeSO4 – u čerstvých plodnic na horní části třeně a na dolních větvích je reakce červená až růžová, u starých nebo promočených plodnic je reakce slabší, případně chybí.

Výtrusy jsou elipsoidní až široce elipsoidní, 10–15 (16) x 3,5–6 µm (průměr 11,3–13,9 x 4,4–5,4 µm), poměr délky a šířky 2,2–3,0 (Qav = 2,6), zřetelně ornamentované. V bavlníkové modři (kyselina mléčná), se silným, řídkým, bradavčitým až zřetelně vydutým, částečně meandrujícím ornamentem.

Bazidie jsou kyjovité, 65–80 (100) µm, s bazální přezkou, 4 výtrusé. Sterigmata jsou zakřivená 7 (9) x 3 µm.

Tramahyfy jsou až 18 (24) µm tlusté, hladké, paralelní až spletené, jejich stěny jsou až 1 µm tlusté, ± hyalinní. V subhymeniálních pletivech jsou přezky hojné, ve třeni chybí, jinde jsou vzácné. Rhizomorfy: hyfy jsou až 5 µm tlusté, hyalinní, hladké a tenkostěnné, bez přezek; krajní hyfy obsahují žlutě až žlutohnědě zakalené kapky a jsou na povrchu inkrustovány polymorfními krystaly.

Výskyt

Plodnice nacházíme od července do října, vzácně, na zemi, obvykle ve skupinách, někdy i v čarodějných kruzích, pod smrky v horských lesích, na vápnitých půdách.

Možná záměna

Kuřátka horská (Ramaria luteoaurantiaca) se vyznačují sytě oranžově žlutě až oranžově zbarvenými plodnicemi a růstem pod smrky. Starší plodnice však často vybledají a jsou jen špinavě žluté, zvýrazní se však syntetická vůně (guma, zubní laboratoř). Mikroskopicky jsou význačné velké výtrusy a vzácné nebo spíše chybějící přezky v tramě.

Kuřátka zlatá (Ramaria aurea) roste pod listnáči, má kratší výtrusy (8) 8,5–13 x (3,5) 4–6 µm a nemá přezky.

Kuřátka dlouhovýtrusá (Ramaria longispora) rostou na obdobných stanovištích a podobné je i jejich oranžové zbarvení. Vytváří však menší a užší plodnice s delšími bradavčitými výtrusy 11–18 x 4–5,5 (6) µm. Přezky chybí.

Kuřátka horská citronová (Ramaria largentii var. citrina) mají v mládí žluté plodnice.

Kuchyňské využití

Nejedlá houba.

Autorství textů: Oldřich Jindřich
Autorství obrázků: Oldřich Jindřich

Nálezy

  0071-2023-0121 (10.09.2023, Plzeňský kraj)
  0071-2022-0228 (06.10.2022, Plzeňský kraj)