Rickenella fibula (Bull.) Raithelh. 1973
kalichovka oranžová
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Hymenochaetales Repetobasidiaceae Rickenella |
Synonyma
Agaricus fibula Bull. 1784
Agaricus fibula var. nivalis (Vahl) Fr. 1821
Agaricus nivalis Vahl 1792
Gerronema fibula (Bull.) Singer 1961
Hemimycena fibula (Bull.) Singer 1943
Hygrocybe fibula (Bull.) Fayod 1889
Marasmiellus fibula (Bull.) Singer 1948
Micromphale fibulare (Bull.) Gray 1821
Mycena fibula (Bull.) Kühner 1938
Omphalia fibula (Bull.) P. Kumm. 1871
Omphalina fibula (Fr.) Quél. 1886
Omphalopsis fibula (Bull.) Murrill 1916
Popis
Klobouk je široký 5–15 (20) mm, nejprve polokulovitý, později sklenutý až plochý, často uprostřed (pupkovitě) prohloubený, na okraji prosvítavě rýhovaný, hygrofánní, žlutooranžový, žlutý, uprostřed někdy tmavší, s věkem vybledající a při okraji až bělavý.
Lupeny jsou poměrně řídké, dlouze sbíhavé na třeň, prostřídané lupénky, barvy bělavě nažloutlé až bledě oranžově žlutavé.
Třeň je válcovitý, 20–50 x 1–2 mm, dutý, jemně pýřitý, zbarvený obdobné jako klobouk, nebo mírně světlejší.
Dužnina je velmi tenká, v barvě plodnice. Vůně a chuť jsou nevýrazné.
Výtrusný prach je bílý.
Výtrusy jsou eliptické, 4–7 x 2–3,5 µm, průsvitné, hladké.
Na lupenech, třeni i pokožce klobouku nalézáme nápadné, štíhle lahvovité nebo vřetenovité cystidy, obvykle s hlavičkou.
 |
Výskyt
Roste od května do listopadu, jednotlivě nebo ve skupinách, velmi hojně, téměř výhradně ve vlhkém mechu, na kterém pravděpodobně parazituje, často v rašeliníku. Najdeme ji ve všech typech lesů, také v mechaté trávě na otevřených stanovištích, podél cest, na mechem porostlých pařezech, padlých kmenech, ale i na kamenech.
Možná záměna
S dlouze na třeň sbíhavými lupeny a obdobně zbarvená kalichovka zvonečková (Xeromphalina campanella), roste obvykle ve velkých skupinách na tlejícím dřevě jehličnanů.
Kalichovka Swartzova (Rickenella swartzii) a vzácná kalichovka (Rickenella mellea) nemají výrazné oranžové zbarvení.
Fellner (2016) uvádí zaměnitelnost s kalichovkou porostnicovou (Loreleia marchantiae), rostoucí na živých stélkách játrovky porostnice mnohotvaré (Marchantia polymorpha), nebo kalichovkou Kalchbrennerovou (Pseudoomphalina kalchbrenneri), která je okrově hnědě zbarvená a nemá daleko sbíhavé lupeny.
Na podobných stanovištích může růst i helmovka jehličková (Mycena acicula), která nemá sbíhavé lupeny.
Kuchyňské využití
Nulové.
 |
 |
 |
Autorství textů: Martin Bartůšek, Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal, Tomáš Chaluš
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha |
|
Gerrit J. Keizer (2005): Encyklopedie Houby. Rebo Productions CZ, Dobřejovice, 2. vydání |
Nálezy
0066-2023-0223 (28.07.2023, Ústecký kraj)
0013-2022-0331 (14.10.2022, Středočeský kraj)
0071-2020-0390 (04.11.2020, Plzeňský kraj)
0071-2018-0102 (10.12.2018, Středočeský kraj)
0066-2018-0035 (16.06.2018, Ústecký kraj)
