Russula aurantioflammans Ruots., Sarnari & Vauras 1998
holubinka plamenná
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Stručný popis
Klobouk je široký 40–120 (150) mm, zprvu polokulovitý, později sklenutý, nakonec ploše rozprostřený a uprostřed mělce prohloubený, žlutooranžový, žlutookrový nebo červenooranžový, při okraji světlejší. Okraj klobouku je v dospělosti jen krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je za vlhka lesklá, za sucha matná, lze ji sloupnout asi do 1/2 poloměru klobouku.
Lupeny jsou spíše husté, jen vzácně s lupénky, málo větvené, zprvu smetanové, nakonec žluté s lehkým oranžovým odstínem.
Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, 40–90 x 15–30 mm, bílý, vzácně narůžovělý.
Dužnina je dlouho tuhá, bílá, při poranění téměř neměnná. Vůně je nevýrazná nebo ovocná. Chuť je ostře palčivá.
Makrochemické reakce: guajak – pozitivní.
Výtrusný prach je žlutý (4b–4c).
Výtrusy jsou široce oválné, 7,5–9 x 6–7,5 µm, se středně vysokou ornamentikou s bradavkami pospojovanými krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími dosti neúplnou síťku.
Výskyt
Roste od srpna do října, především pod břízami, vzácně i pod smrky. Jedná se o severský druh, ve vyšších polohách se však může objevit i u nás. Upřednostňuje zásadité půdy a vlhčí stanoviště.
Možná záměna
Velmi podobná holubinka Lundellova (Russula intermedia), rostoucí také pod břízami, má téměř kulaté výtrusy, palčivě nahořklou chuť a vždy bílý třeň.
Kuchyňské využití
Je nejedlá.
Poznámky k systematice
Podle Sarnari (1998) patří do sekce Russula, subsekce Urentes.
