Russula candida

Russula candida Tul. & C. Tul.) J.M. Vidal 2019

lanýžovka holubinková

Systematika

Synonyma

Elasmomyces krjukowensis (Bucholtz) Saccardo et D. Saccardo 1905
Hydnangium candidum Tul. & C. Tul. 1843
Hydnangium krjukowense (Bucholtz) Svrček 1958
Macowanites candidus (Tul. & C. Tul.) J.M. Vidal 2005
Octaviania candida (Tul.) Lloyd 1922
Sclerogaster candidus (Tul.) Zeller & C.W. Dodge 1935

Stručný popis

Plodnice jsou kulovité nebo téměř kulovité, někdy laločnaté, široké 10–30 mm, v mládí s drobným bílým třeněm, z kterého v dospělosti zbývá jen sloupek skrytý uprostřed plodnice. Ve spodní části, v místě (bývalého) třeně, je plodnice mírně promáčklá.

Okrovka je blanitá, silná až 0,5 (1) mm, bílá, později krémová, v dospělosti až světle hnědá, někdy s oranžovými odstíny, hladká, neslupitelná.

Dužnina ve středovém sloupku a při povrchu plodnice je bílá, měkká, postupně redukovaná. Zbytek plodnice vyplňují nepravidelné labyrintické komůrky produkující výtrusy, v mládí bílé, postupně žluté, žlutookrové, žlutooranžové, nakonec hnědnoucí. Vůně je ovocná, chuť mírná.

Výtrusný prach je bělavý, nažloutlý.

Výtrusy jsou široce elipsoidní, 9–14 x 7–11 µm, amyloidní, hustě zdobené izolovanými bradavkami vysokými až 2,5 µm.

Výskyt

Roste od května do října, vzácně, ve světlých a teplých listnatých lesích, především pod habry, méně často pod buky nebo lipami, případně jinými listnáči, podle Hagara (2014) výjimečně i pod jehličnany.

Plodnice se obvykle vyvíjí pod povrchem půdy nebo skrytě v opadu, někdy částečně vystupují nad povrch.

Kuchyňské využití

Nejedlá houba.

Autorství obrázků: Oldřich Jindřich

Literatura

Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha

Nálezy

  0071-2022-0112 (10.07.2022, Středočeský kraj)