Russula chloroides (Krombh.) Bres. 1900
holubinka akvamarínová
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Popis
Klobouk je široký 50–150 mm, tlustě masitý, v mládí sklenutý, později ve středu široce prohloubený až nálevkovitý, bílý, od okraje světle okrový nebo nažloutlý, někdy s hnědorezavými skvrnami. Okraj je dlouho podehnutý, v dospělosti obvykle zvlněný, nerýhovaný. Pokožka klobouku je za sucha matná až jemně plstnatá, lze ji sloupnout jen obtížně u okraje klobouku nebo vůbec.
Lupeny jsou husté, podle Socha a kol. (2011) 9–15 lupenů na cm okraje klobouku, 4–5 (8) mm vysoké, křehké, ke třeni připojené nebo úzce připojené, někdy krátce zoubkem sbíhavé, s četnými lupénky, málo větvené nebo nevětvené, bílé, v bezprostřední blízkosti třeně někdy s modrozeleným (akvamarínovým) nádechem, ve stáří na ostří hnědnoucí.
Třeň je válcovitý, 30–60 x 10–30 mm, dlouho pevný a plný, v mládí ojíněný, později jemně podélně vrásčitý a hedvábně lesklý, bělavý, pod kloboukem někdy s nevýrazným modrozeleným proužkem, postupně nažloutlý, nahnědlý až našedlý.
Dužnina je tuhá, bělavá, při poranění hnědnoucí nebo okrovějící, někdy se zeleným nádechem. Vůně je slabě ovocná, chuť v klobouku a ve třeni mírná, v lupenech obvykle palčivá.
Makrochemické reakce: FeSO4 – oranžově růžová, někdy téměř negativní; fenol – víceméně negativní; guajak – pomalu až středně rychle modrá.
Výtrusný prach je bělavý až smetanový (1b-2a), dle Kränzlin (2005) RGB = (255/250/204).
Výtrusy jsou široce oválné, 7–11 x 6–9 µm, s vysokou ornamentikou, s některými bradavkami izolovanými, jinými propojenými krátkými či delšími spojkami.
 |
Výskyt
Roste od července do září v listnatých (dub, buk), méně často v jehličnatých lesích (smrk, jedle, borovice).
Možná záměna
Velmi podobná holubinka bílá (Russula delica) má hustší lupeny, mírně odlišnou ornamentiku výtrusů a nikdy nevykazuje modrozelené zbarvení při vrcholu třeně. Je však popsána řada variet obou druhů a podle některých autorů nelze oba druhy jednoznačně vymezit.
Podobá se také některým bíle zbarveným ryzcům, ryzce však při poranění roní bílé mléko.
Kuchyňské využití
Nejedlá houba.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Poznámky k systematice
Podle Sarnari (1998) patří do sekce Lactarioides.
Literatura
 |
Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku |
|
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain |
|
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Socha R., Baier J., Hálek V. (2007): Sbíráme holubinky. Aventinum, Praha |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Sarnari M. (1998): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 1, AMB, Trento |
|
Galli R. (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia |
|
Svrček M., Erhart J., Erhartová M. (1984): Holubinky. Academia, Praha |
Znaky v klíčích
Nálezy
0066-2022-0174 (22.09.2022, Středočeský kraj)
