Russula cuprea

Russula cuprea Krombh. 1845

holubinka měďová

Systematika

Synonyma

Russula juniperina Ubaldi 1985

Popis

Holubinka střední velikosti.

Klobouk je široký 30–80 (100) mm, středně masitý, v mládí polokulovitý, později vyklenutý, nakonec ploše rozprostřený a ve středu mělce prohloubený, obvykle červenohnědý, ale také hnědofialový, vzácně šedoolivový, ve středu obvykle tmavší nebo naopak okrově vybledající. Okraj je dlouho hladký, v dospělosti a zejména ve stáří uzlinatě rýhovaný. Pokožka je za sucha spíše matná, za vlhka lesklá, v dospělosti někdy radiálně vrásčitá, lze ji sloupnout do 1/3, někdy do 1/2 poloměru klobouku.

Lupeny jsou středně husté, někdy poměrně tlusté, 4–8 mm vysoké, křehké, ke třeni úzce připojené, jen vzácně s lupénky, některé u třeně větvené, žilkami propojené, nejprve bělavé nebo smetanové, nakonec žlutooranžové, při okraji klobouku někdy na ostří krátce červenohnědé.

Třeň je válcovitý nebo mírně kyjovitý, 30–70 x 10–20 mm, pod kloboukem obvykle trochu rozšířený, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný a křehký, jemně podélně vrásčitý, bílý, poraněním někdy šednoucí, stářím od báze okrovějící.

Dužnina je nejprve tuhá, později křehká a houbovitá, bílá, pod pokožkou klobouku načervenalá či nahnědlá, stářím či za vlhka někdy šednoucí nebo žloutnoucí. Vůně je nevýrazně ovocná. Chuť je po chvíli středně až ostře palčivá.

Výtrusný prach je žlutý (4d–4e).

Výtrusy jsou eliptické, 8–11 x 6,5–8,5 µm, s vysokou ornamentikou, s izolovanými bradavkami bez spojek nebo téměř bez spojek.

Výskyt

Roste nehojně v listnatých lesích především pod habry, ale pravděpodobně také pod duby, kaštany, případně pod dalšími listnáči, upřednostňuje zásadité půdy. Červenec až září.

Možná záměna

Podobná holubinka nelesklá (Russula firmula) roste v jehličnatých lesích a klobouk má obvykle zbarvený fialově až modrofialově.

Holubinka velkovýtrusná (Russula gigasperma) má větší výtrusy, mohla by však být pouze varietou holubinky měďové (Russula cuprea).

Za varietu holubinky měďové (Russula cuprea) je někdy považována i vzácná holubinka palčivá (Russula urens), která však obvykle roste pod jehličnany (může však údajně růst i pod habrem) a její klobouk je obvykle zbarven žlutozeleně nebo olivově zeleně, jen výjimečně hnědofialově. Má o něco větší výtrusy.

Kuchyňské využití

Pro palčivost nejedlá houba.

Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal

Poznámky k systematice

IndexFungorum a MycoBank se neshodnou na vědeckém pojmenování druhu. Podle IndexFungorum je Russula cuprea J.E. Lange 1926. Upřednostňujeme Russula cuprea Krombh. 1845 podle MycoBank (16.05.2017)

Literatura

	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain
	Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha
	Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha
	Sarnari M. (1998): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 1, AMB, Trento
	Galli R. (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia

Znaky v klíčích

Klíč k určování holubinek

Nálezy

  0066-2022-0164 (13.09.2022, Středočeský kraj)
  0066-2022-0168 (13.09.2022, Středočeský kraj)
  0066-2021-0097 (22.07.2021, Středočeský kraj)
  0066-2013-0170 (26.09.2013, Středočeský kraj)