Russula risigallina (Batsch) Sacc. 1915
holubinka měnlivá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Synonyma
Russula armeniaca Cooke 1888
Russula chamaeleontina (Lasch) Fr. 1838
Russula luteorosella Britzelm. 1879
Popis
Klobouk je široký 30–70 mm, méně masitý, v mládí polokulovitý, později sklenutý, nakonec ploše rozprostřený a ve středu široce prohloubený, barevně velmi variabilní, žlutý, oranžový, růžový až červený, často jinak zbarvený ve středu a jinak při okraji. Okraj je dlouho hladký, v dospělosti nejvýše krátce a nevýrazně rýhovaný, někdy zvlněný. Pokožka je za sucha spíše matná, lysá, za vlhka lepkavá a lesklá, lze ji sloupnout víc jak do poloviny, někdy téměř ke středu klobouku.
Lupeny jsou středně husté, později prořídlé, 4–6 mm vysoké, křehké, ke třeni úzce připojené až volné, jen vzácně s lupénky, nejprve smetanové, v dospělosti až žlutooranžové.
Třeň je válcovitý nebo nepatrně kyjovitý, 30–80 x 10–20 mm, v horní části obvykle mírně zúžený, v mládí pevný a plný, brzy křehký, houbovitý až téměř dutý, podélně vrásčitý, hedvábně lesklý, bílý, stářím žloutnoucí až hnědnoucí.
Dužnina je tenká, brzy křehká, bílá, za vlhka šednoucí. Vůně je nevýrazná (Sarnari (2005) udává, že starší plodnice voní po uschlých růžích), chuť je mírná.
Makrochemické reakce: FeSO4 – růžová; fenol – hnědá; guajak – pomalu a nevýrazně modrá.
Výtrusný prach je žlutý (4d–4e), dle Kränzlin (2005) GB = (179/77).
Výtrusy jsou široce oválné, 7–9,5 x 5,5–8 µm, se středně vysokou ornamentikou, s některými bradavkami izolovanými, jinými propojenými krátkými či delšími spojkami.
 |
Výskyt
Roste od června do října, hojně, zejména ve světlých listnatých lesích (dub, buk, habr, bříza), v trávě, při okrajích cest, občas také v jehličnatých lesích pod smrky. Fruktifikuje i za relativního sucha.
Možná záměna
Přes barevnou proměnlivost klobouku lze holubinku měnlivou (Russula risigallina) poměrně dobře určit už v terénu (křehká plodnice, zcela mírná chuť, bílý třeň, žluté lupeny). Problémem mohou být spíše neshody odborné veřejnosti, co je ještě forma nebo varieta holubinky měnlivé (Russula risigallina) a co už samostatný druh.
Holubinka žlutá (Russula lutea) je často považována za varietu holubinky měnlivé (Russula risigallina). Má citrónově žlutý až chromově žlutý klobouk, jehož pokožka podle Sarnari (2005) zůstává lesklá; podle téhož zdroje plodnice při zasychání vykazují okurkovou vůni.
Holubinka Velenovského (Russula velenovskyi) má obvykle narůžovělý třeň a načervenalé ostří lupenů. Narůžovělý třeň má také vzácná holubinka růžovonohá (Russula roseipes).
Vzácná holubinka veselá (Russula laeta) voní po pelargoniích a cedrovém dřevě.
Kuchyňské využití
Jedlá houba, pro svoji křehkost však nevýznamná.
 |
 |
 |
 |
Autorství textů: Karel Tejkal
Autorství obrázků: Karel Tejkal
Poznámky k systematice
Podle Sarnari (2005) patří do sekce Amethystinae, subsekce Chamaeleontinae.
Literatura
 |
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha |
|
Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha |
|
Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain |
|
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha |
|
Socha R., Baier J., Hálek V. (2007): Sbíráme holubinky. Aventinum, Praha |
|
Sarnari M. (2005): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 2, AMB, Trento |
|
Galli R. (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia |
|
Svrček M., Erhart J., Erhartová M. (1984): Holubinky. Academia, Praha |
|
Melzer V. (1945): Atlas Holubinek |
Znaky v klíčích
Nálezy
0066-2021-0111 (07.08.2021, Středočeský kraj)
0066-2021-0094 (21.07.2021, Středočeský kraj)
0066-2019-0087 (21.08.2019, Středočeský kraj)
0066-2016-0018 (11.06.2016, Praha)
