Russula urens Romell 1921
holubinka palčivá
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Stručný popis
Holubinka střední velikosti. Klobouk 60–100 mm široký, v mládí vyklenutý, brzy ploše rozprostřený, uprostřed široce prohloubený až nálevkovitý, žlutozelený, olivově zelený, někdy nahnědlý či nafialovělý, žlutavě vybledající. Okraj až v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka za vlhka lepkavá a lesklá, slupitelná obvykle více jak do poloviny poloměru klobouku. Lupeny husté, později prořídlé, spíše tlusté, křehké, ke třeni zaobleně připojené, nevidlené, některé srostlé, neprve smetanové, nakonec žlutooranžové. Třeň 60–100 x 15–25 mm, válcovitý až kyjovitý, pod kloboukem rozšířený, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný až komůrkovitý, křehký, v horní části ojíněný, jemně podélně vrásčitý, bílý, někdy nažloutlý, stářím někdy šedohnědnoucí. Dužnina v dospělosti houbovitá, křehká, bílá, v dospělosti světle okrovějící, poraněním mírně žloutnoucí, vůně nevýrazná nebo slabě ovocná, chuť ihned ostře palčivá. Výtrusný prach žlutý (4d–4e). Výtrusy 8–12 x 7,5–10 µm, s vysokou ornamentikou s izolovanými bradavkami bez spojek. Roste velmi vzácně v jehličnatých lesích pod jedlemi a smrky, vzácně v listnatých lesích pod habry, upřednostňuje jílovité půdy. Červenec až září.
Možná záměna
Holubinka podvržená (Russula adulterina).
Holubinka čížková (Russula luteoviridans).
Literatura
 |
Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain |
|
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha |
