Russula zvarae Velen. 1922
holubinka Zvárova
Systematika
|
Fungi Basidiomycota Agaricomycetes Russulales Russulaceae Russula |
Stručný popis
Holubinka střední velikosti.
Klobouk je široký 30–90 mm, v mládí polokulovitý až sklenutý, brzy ploše rozložený, nakonec mělce prohloubený, červený nebo narůžovělý, okrově vybledající. Okraj klobouku je dlouho hladký, až v dospělosti krátce a nevýrazně rýhovaný. Pokožka je za sucha matná až sametová, slupitelná asi od 1/3 do 1/2 poloměru klobouku.
Lupeny jsou středně husté, ke třeni připojené, málo vidlené, nejprve bělavé, nakonec smetanové.
Třeň je válcovitý až kyjovitý, 30–70 x 10–20 mm, v mládí pevný a plný, brzy houbovitě vycpaný, křehký, v horní části ojíněný, jemně podélně vrásčitý, bílý, obvykle částečně narůžovělý, stářím od báze žloutnoucí.
Dužnina je zprvu pevná, brzy křehká, bělavá, pod pokožkou klobouku narůžovělá. Vůně je nevýrazně ovocná, chuť mírná.
Výtrusný prach je bílý až bělavý (1a–1b).
Výtrusy jsou široce oválné, 6,5–9 x 5,5–7 µm, s nízkou ornamentikou, s bradavkami pospojovanými krátkými či delšími hřebínky vytvářejícími někdy dosti neúplnou síťku.
Výskyt
Roste od července do září, vzácně v teplých listnatých lesích a parcích, především pod duby (kaštanovníky, buky), také na hrázích rybníků.
Možná záměna
Vzhledově dosti podobná hojná holubinka sličná (Russula rosea) má i v dospělosti nápadně tuhou dužninu a mentlovou chuť.
Holubinka vrhavkovitá (Russula emeticicolor) roste na podobných stanovištích, vytváří o něco menší plodnice a má izolovaně bradavčité výtrusy.
Holubinka jitřenková (Russula aurora) má vždy bílý třeň a někdy lehce nahořklou chuť.
Kuchyňské využití
Je jedlá, pro vzácnost však kulinářsky nevýznamná.
Literatura
 |
Kibby G. (2012): The Genus Russula in Great Britain |
|
Socha R., Hálek V., Baier J., Hák J. (2011): Holubinky. Academia, Praha |
|
Papoušek T. (2010): Velký fotoatlas hub z jižních Čech, 2. opravené vydání |
|
Antonín V. (2006): Encyklopedie hub a lišejníků. Academia, Praha |
|
Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha |
|
Sarnari M. (2005): Monografia Illustrata del Genere Russula in Europa - Vol. 2, AMB, Trento |
|
Galli R. (1996): Le Russule. Edinatura, Milano, Italia |
