Sarcosphaera coronaria

Úvodní stránka

Myko atlas - Sarcosphaera coronaria

Sarcosphaera coronaria (Jacq.) J. Schröt. 1893

baňka velkokališná

Systematika

Fungi
Ascomycota
Pezizomycetes
Pezizales
Pezizaceae
Sarcosphaera

Synonyma

Aleuria eximia 1879
Peziza coronaria Jacq. 1778
Peziza coronata Pers. 1801
Pustularia coronaria (Jacq.) Rehm 1894
Sepultaria coronaria (Jacq.) Massee

Popis

Plodnice jsou nejprve nepravidelně kulovité (hlízovité), uzavřené, uvnitř duté, ukryté pod povrchem půdy, v opadu nebo v mechu. Dozráváním vystupují na povrch a na vrcholu pukají, nejdříve podélně, později na 4–10 špičatých, hvězdicovitě se rozevírajících cípů. Uzavřené plodnice jsou bělavé až šedobělavé, uvnitř narůžovělé, po otevření je vnitřní strana růžově fialová, postupně fialová až hnědofialová. Plodnice tvarem i barvou připomínají rozkvetlý tulipán (slovenské rodové jméno je tulipánovka).

Mladé miskovité plodnice jsou 30–60 mm vysoké, až 80 mm široké, po dozrání se zplošťují a dosahují šířky až 150 (výjimečně 200) mm. Vnitřní výtrusorodá vrstva (rouško, hymenium) je hladká, jen ve stáří trochu zkrabatělá. Vnější strana je plstnatá, šedobělavá.

Třeň chybí.

Dužnina je 3–5 mm tlustá, křehká, lámavá, za vlhka šťavnatá, bílá. Bez výrazné vůně.

Výtrusy jsou elipsoidní, 13–18 x 6–8,5 µm, se zaoblenými póly a s jednou až dvěma tukovými kapkami. Jsou velmi jemně bradavčité, při povrchním pozorování se však mohou jevit jako hladké.

Vřecka jsou válcovitá s osmi výtrusy, 300–360 x 10–13 µm, na vrcholu amyloidní. Parafýzy jsou víceméně stejně dlouhé jako vřecka, široké 5–6 (7) µm, přehrádkované, na konci trochu rozšířené, někdy vidličnatě větvené. Vřecka i parafýzy vyrůstají z kulovitě protažených buněk excipula.

Výskyt

Roste od května do července, vzácně, často však v bohatých skupinách, vždy na vápnitých půdách, v jehličnatých i listnatých lesích především pod smrky, borovicemi a buky.

Možná záměna

Baňku velkokališnou charakterizují velké fialově zbarvené plodnice, je zaměnitelná snad jen s podobně zbarvenými avšak drobnějšími druhy.

Fialové hymenium mohou mít některé řasnatky, například řasnatka nafialovělá (Peziza violacea), řasnatka laločnatá (Peziza pseudoviolacea) nebo řasnatka hnědofialová (Peziza ampelina).

Existuje i bílá forma bez fialových odstínů, Sarcosphaera coronaria var. nivea, kde může být určení složitější. Podobný způsob růstu vykazuje například řasnatka písečná (Peziza ammophila) s hnědými plodnicemi a odlišnou ekologií.

Kuchyňské využití

Baňka velkokališná je nebezpečná jedovatá houba, pro její nízkou zaměnitelnost a časný růst jsou však otravy vzácné. Plodnice obsahují gyromitrin, jed známý z plodnic ucháče obecného (Gyromitra esculenta).

Autorství textů: Oldřich Jindřich, Karel Tejkal
Autorství obrázků: Tomáš Chaluš

Literatura

	Fellner R. (2016): Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 2, Správa Krkonošského národního parku
	Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub, Ottovo nakladatelství, Praha
	Holec J., Bielich A., Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. Academia, Praha
	Holec J., Beran M. a kol. (2006): Červený seznam hub (makromycetů) České republiky, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha
	Hagara L., Antonín V., Baier J. (2005): Houby. Aventinum, Praha
	Ladislav Hagara (1993): Atlas hub. Neografia, Martin